Podvratné pohádky
Subversive Fairy Tales

Summary/Abstract: Pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena, označovaného za nejznámějšího dánského autora všech dob a také za jednoho z nejpřekládanějších autorů vůbec, patří i u nás do tradičního kánonu pohádek. Povětšinou uměle vytvořenépříběhy (jako Malá mořská víla, Ošklivé káčátko, Statečný cínový vojáček či Princezna nahrášku) jsou v Čechách známy už od 19. století (první české vydání pochází z roku1863) a dodnes jsou představovány v nových vydáních; mladší generace znají některéz nich (byť nejspíš mnohdy bez znalosti autora) i ve více či méně upravené podoběDisneyho animovaných filmů pro děti. Na druhou stranu, jejich odlišnost od tradičních folklorních pohádek a vůbec od obecné představy o žánru pohádky bývá zřetelně vnímána: kromě toho, že Andersenovy pohádky často nekončí dobře a mnohdynenaplňují klasickou pohádkovou strukturu, spočívá hlavní rozdíl v jejich vyzněnía celkové atmosféře. Myslím, že nejen má vlastní dětská zkušenost z jejich četby čiposlechu zahrnuje kromě nepopiratelného poetického prožitku (významně dotvořeného Trnkovými ilustracemi skvělého vydání v Albatrosu z roku 1973) jakýsi smutekči melancholii, ale i znepokojení, neurčitou tíseň, či dokonce strach.Pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena, označovaného za nejznámějšího dánského autora všech dob a také za jednoho z nejpřekládanějších autorů vůbec, patří i u nás do tradičního kánonu pohádek. Povětšinou uměle vytvořené příběhy (jako Malá mořská víla, Ošklivé káčátko, Statečný cínový vojáček či Princezna na hrášku) jsou v Čechách známy už od 19. století (první české vydání pochází z roku 1863) a dodnes jsou představovány v nových vydáních; mladší generace znají některé z nich (byť nejspíš mnohdy bez znalosti autora) i ve více či méně upravené podobě Disneyho animovaných filmů pro děti. Na druhou stranu, jejich odlišnost od tradičních folklorních pohádek a vůbec od obecné představy o žánru pohádky bývá zřetelně vnímána: kromě toho, že Andersenovy pohádky často nekončí dobře a mnohdy nenaplňují klasickou pohádkovou strukturu, spočívá hlavní rozdíl v jejich vyznění a celkové atmosféře. Myslím, že nejen má vlastní dětská zkušenost z jejich četby či poslechu zahrnuje kromě nepopiratelného poetického prožitku (významně dotvořeného Trnkovými ilustracemi skvělého vydání v Albatrosu z roku 1973) jakýsi smutek či melancholii, ale i znepokojení, neurčitou tíseň, či dokonce strach.

• Details
• Contents