Herecké představování a sebeanimace v časech globální mediokracie aneb Může se Kašpárek stát celebritou?
Acting and presenting themselves in times of global...

Summary/Abstract: Shakespearův Hamlet, tato „hra her“, je obrazem člověka balancujícího na lámajících se krách času. Student university ve Witenberku, skutečně už renesanční vzdělanec, je okolnostmi donucen zabývat se otázkami kým byl, co vykonal a jak zemřel jeho otec. Starý krvavý středověký král Hamlet sice straší ve hře už jen jako duch, domáhá se však neodbytně, aby syn převzal jeho dědictví – a to se vším všudy. Vzdělaný Hamlet – se spolužákem Horatiem určitě znají zpaměti celé pasáže v latině a starořečtině – chápe, že součástí tohoto odkazu je Orestovská povinnost potrestat matku, kterou duch otce obvinil, že se podílela na jeho zabití. Aby pomstil královraždu, má Hamlet začít svou královskou kariéru brutální matkovraždou. Orestes bral Apollónův pokyn k odvetě vážně, intelektuál Hamlet však nejasné poselství drmolené duchem před kohoutím zakokrháním zpochybňuje. Temné dědictví středověku, který nechce přestat a dožaduje se dalších krutostí, i když už myšlenkově skončil, je pro Hamleta výzvou, čím nechtěnější, tím osudovější. Před Hamletem – a před divákem – tak vystává základní otázka: „Kdo jsem já? Kdo jsou mí rodiče? Kdo jsou mí blízcí? Kdo je člověk?“

• Details
• Contents