Extenzivní a intenzivní aspekt vlivu sektorových posunů na regionální konvergenci (na příkladu českých zemí a Slovenska)
Extensive and intensive aspect of the sector shifts influence on a regional convergence(A case of the Czech countries and Slovakia)

Summary/Abstract: Shrnutí provedené analýzy se zaměří na zpracování souhrnného pohledu na danou problematiku, na posouzení správnosti vytýčené hypotézy.Z uvedených dat je možno jednoznačně konstatovat zvyšující se podíl terciárního sektoru jak na tvorbě bohatství (v letech 1950 a 1990 měřeno národním důchodem, v roce 2005 hrubou přidanou hodnotou), tak na zaměstnanosti. Lze konstatovat, že premisa hypotézy byla naplněna. V tomto případě je důraz kladen na extenzivní aspekt, intenzivní je ponechán v souhrnném hodnocení na okraji pozornosti. Disproporce českých a slovenských krajů v rámci sledovaných ukazatelů budou souhrnně posouzeny pomocí variačních koeficientů jako relativní míry variability, tj. poměru směrodatné odchylky a průměru příslušného ukazatele, který umožní srovnání různých indikátorů. Pro porovnání jsou volena data let 1960, 1989 týkající se průmyslové výroby a let 1995 a 2005 týkající se celkové hrubé přidané hodnoty. Kraje jsou uvažovány vždy v tom uspořádání, které bylo platné v příslušném roce.Variační koeficienty podávají velmi zajímavý obraz vývoje disproporcí sledovaných ukazatelů slovenských a českých krajů i vzájemného porovnání vývoje v obou republikách. Zatímco v období let 1960-1989 se mezikrajové rozdílnosti z hlediska průmyslové výroby celkem na Slovensku výrazně snižují, české kraje zaznamenávají určitý nárůst. Pro toto obdobné porovnání bohužel nejsou k dispozici data pro výpočet srovnatelných intenzitních ukazatelů roku 1960. Pouze je možné porovnání situace SR a ČR v roce 1989, kdy mnohem vyšší variabilita v produktivitě průmyslové výroby na Slovensku zapříčiňuje vyšší nárůst v disparitě strukturálního ukazatele účinnosti (26,9 vzhledem k variačnímu koeficientu extenzitního ukazatele na úrovni 13,5 – tj. téměř dvojnásobně). Zatímco v českých krajích je tento nárůst mnohem mírnější (51,6 vzhledem k hodnotě 44,2). V období transformace národních ekonomik z centrálně direktivně řízeného systému k systému tržnímu se disproporce mezi kraji shodně – na Slovensku i v českých zemích – zvyšují, a to jak u extenzitní veličiny (hrubá přidaná hodnota), tak u intenzitního ukazatele produktivity práce a extenzitně-intenzitního strukturálního ukazatele účinnosti. Z hlediska tohoto ukazatele je třeba podtrhnout různou míru vlivu obou faktorů ve vývoji disparit slovenských a českých krajů. Index hodnoty variačních koeficientů ç(HPH)r mezi roky 2005 a 1995 v SR činí 1,091 a je přitom nepříznivě ovlivněn vysokou disparitou ex- tenzitního parametru (index hrubé přidané hodnoty = 1,225), jehož dopad zmírňuje dispa- rita intenzitního parametru (index produktivity práce = 0,884). V českých krajích naopak celkový výsledek rostoucích disproprocí výkonnosti krajů se(index 2005/1995 ç(HPH)r = 1,822) variabilita produktivity práce (index 2005/1995 produktivity práce = 1,614) zhor- šuje ve větší míře, než variabilita extenzitního ukazatele (index 2005/1995 hrubé přidané hodnoty = 1,233).

• Details
• Contents