Proč a za jakých podmínek může být interogativní zájmeno zájmenem relativním?
Why and under what conditions can an interogative pronoun be a relative pronoun?
Author(s): Radek ŠimíkSubject(s): Language studies, Theoretical Linguistics
Published by: Univerzita Karlova v Praze - Filozofická fakulta, Vydavatelství
Keywords: interogative pronouns; relative pronoun;
Summary/Abstract: V tomto krátkém článku bych rád představil základní východiska a výzkumné otázky projektu From interrogatives to relatives, řešeného v rámci mé Primusové výzkumné skupiny Cross-methodological approaches to syntax and semantics (XMASS), jejímiž dalšími členy jsou (abecedně) Veronika Kloudová, Klára Matiasovitsová, Adam Pospíšil, Jakub Sláma a Hana Strachoňová.1 V centru pozornosti našeho projektu jsou tázací (interogativní) zájmena a jejich schopnost fungovat jako zájmena vztažná (relativní). V současné době neexistuje uspokojivá syntakticko-sémantická teorie toho, proč a za jakých podmínek se interogativní zájmena mohou stát zájmeny relativními. Základním východiskem je přitom pozorování, že interogativní funkce daných zájmen je primární a relativní funkce je sekundární, resp. odvozená z funkce interogativní. V tomto článku nejdříve stručně načrtnu, jaká data za tímto východiskem stojí, a poté se zaměřím na cíle, které si v naší projektové práci klademe.
Journal: Studie z aplikované lingvistiky
- Issue Year: 11/2020
- Issue No: 2
- Page Range: 97-102
- Page Count: 6
- Language: Czech