Tradiční rodina v Číně
Traditional family in China
Author(s): Aneta Dosedlová, Terézia Hegerová, Pavla Krajcová, Kateřina Mašková, Lucia Mydliarová, Zuzana Russeová, Nataliya Samoylova, Zuzana Shejbalová
Subject(s): Cultural history, Customs / Folklore, East Asian Philosophy, Cultural Anthropology / Ethnology, School education, History of Education, State/Government and Education, Family and social welfare, Sociology of Religion, History of Religion, Pedagogy
Published by: Masarykova univerzita nakladatelství
Keywords: Chinese traditional family; matrimony; education of a child; funeral practices; traditional Chinese holidays; household deities;
Summary/Abstract: This book focuses on togetherness within a Chinese traditional family. Step by step, the specific structure of this kind of family, and the set of social codes and regulations it uses, unfolds. Although what is being discussed is an ideal image of a family, it has to be taken into account as the model which real families follow. In eight chapters, specific cultural and social phenomena are described, being, in the realm of the living: family, matrimony, and child-rearing; in the realm of the dead: ancestor worship, funeral rites, and visions of afterlife; and finally on the spiritual level, folk religion, traditional festivities, and attempts to change one’s destiny. For better understanding, the text is supplemented with pictures.
- E-ISBN-13: 978-80-210-9395-9
- Page Count: 88
- Publication Year: 2019
- Language: Czech
RODINA
RODINA
(FAMILY)
- Author(s):Kateřina Mašková
- Language:Czech
- Subject(s):Cultural history, Customs / Folklore, Ethics / Practical Philosophy, East Asian Philosophy, Cultural Anthropology / Ethnology, Family and social welfare, 18th Century, 19th Century, Pedagogy
- Page Range:9-15
- No. of Pages:7
- Keywords:Traditional Chinese family; 18th-19th century; contemporary Chinese family; socio-educational role of family;
- Summary/Abstract:Rodina je základní společenskou jednotkou, která se jako pojem velmi obtížně vymezuje. K zápisu rodokmenů používáme graf (viz ilustrace 1.2), který by měl být alespoň dvougenerační. Muž se zapisuje symbolem trojúhelníku, žena symbolem kruhu. Neurčitý počet dětí, či jenom všeobecný zápis potomků značí symbol čtverce. Jedinec se nazývá ego a jeho generace se nazývá nultá. Graf čtený z hlediska jedince se nazývá egocentrický. Graf čtený z hlediska potomků je grafem prokreační rodiny – jinými slovy se orientuje na budoucnost. Graf z hlediska předků je grafem orientační rodiny čili je orientovaný na minulost.
MANŽELSTVÍ
MANŽELSTVÍ
(MARRIAGE)
- Author(s):Zuzana Shejbalová
- Language:Czech
- Subject(s):Cultural history, Customs / Folklore, Cultural Anthropology / Ethnology, Family and social welfare
- Page Range:17-25
- No. of Pages:9
- Keywords:Marriage in the traditional Chinese family; the role of the wife; concubines; divorce;
- Summary/Abstract:1.1. Definice - Manželství je společensky akceptovaný vztah dvou osob, stvrzený uzavřením sňatku. Očekává se od něho sdílení domácnosti, vzájemná pomoc a podpora partnerů, sexuální soužití, výchova dětí a společný majetek. 1.2. Manželské formy – terminologie • Monogamie – sňatek mezi dvěma partnery, obvykle mezi mužem a ženou. Tato forma je nejrozšířenější. • Sériová monogamie – po zániku monogamického svazku (rozvod, smrt) jedinec opět uzavře nové manželství s jedním partnerem. • Polygamie – manželství více než dvou osob. • Polygynie – manželství 1 muže a více žen. • Polyandrie – manželství 1 ženy s více muži. Více manželů mají např. ženy v Tibetu. • Křesťanství, hinduismus a judaismus se vyslovují pro monogamické svazky, buddhismus se k monogamii nevyjadřuje, v islámu je mnohoženství. • Levirát – příbuzenské pravidlo, které přikazuje muži oženit se s vdovou po zemřelém bratrovi. • Sororát – pravidlo, při kterém má muž po ovdovění právo (či povinnost) uzavřít manželství se sestrou své ženy – anebo sestra zemřelé má právo (či povinnost) provdat se za jejího muže. • Sňatek duchů (v Číně) – pokud během zásnub ženich zemřel, sňatek se uzavřel se zesnulým. Následně bylo možné adoptovat dítě a tím zajistit zachování rodové linie.
VÝCHOVA DIEŤAŤA
VÝCHOVA DIEŤAŤA
(EDUCATION OF A CHILD)
- Author(s):Lucia Mydliarová
- Language:Czech
- Subject(s):Cultural history, Cultural Anthropology / Ethnology, School education, History of Education, State/Government and Education, Family and social welfare, Pedagogy
- Page Range:27-37
- No. of Pages:11
- Keywords:education of a child in a traditional Chinese family; cultural history;
- Summary/Abstract:Výchova a vzdelávanie sú nepochybne dôležitými odbormi kultúrnej antropológie. Vychádzajú z faktu, že jedinec nie je pre žiadny spôsob života v žiadnom prostredí špecificky vybavený. Predávanie kultúry (kultúru tu chápeme v širšom slova význame, ako súhrn zvykov, postojov, schopností, vedomostí a hodnotení, ktoré si ľudia v spoločnosti predávajú najčastejšie formou jazyka) je prirodzenou súčasťou všetkých spoločností a závisí na nej ako prežitie jedinca, tak aj rozvoj celej spoločnosti.
KULT PŘEDKŮ
KULT PŘEDKŮ
(THE CULT OF THE ANCESTORS)
- Author(s):Aneta Dosedlová
- Language:Czech
- Subject(s):Cultural history, Customs / Folklore, East Asian Philosophy, Cultural Anthropology / Ethnology, Family and social welfare, History of Religion
- Page Range:39-45
- No. of Pages:7
- Keywords:Ancestor cult; deceased ancestors; cultural history; traditional Chinese family; The Festival of Purity and Brightness;
- Summary/Abstract:Kult předků je druh víry, který je založen na uctívání zemřelých předků. Je nevyhnutelně spojen se společenstvími, které věří v posmrtný život. Tito lidé se domnívají, že jejich zemřelí předkové mohou mít vliv na jejich životy, a tak je pozitivně či negativně ovlivňovat. V rámci rodiny se tedy předkové uctívají přinášením obětin, díky kterým si snaží předky naklonit na svou stranu. Kult předků vždy byl a dosud je nevyhnutelně spjat s čínskou společností. Výskyt kultu předků v čínské společnosti nacházíme již v prvních písemných památkách z doby dynastií Shang a Zhou. V hrobkách také bylo nalezeno velké množství milodarů, které dokládají existenci víry v posmrtný život. Mimo Čínu byl kult předků významnou součástí kultur např. starověkého Egypta či Indie.
POHREBY A POSMRTNÉ PREDSTAVY
POHREBY A POSMRTNÉ PREDSTAVY
(FUNERALS AND POSTHUMAL PERFORMANCES)
- Author(s):Terézia Hegerová
- Language:Czech
- Subject(s):Cultural history, Customs / Folklore, East Asian Philosophy, Cultural Anthropology / Ethnology, Family and social welfare
- Page Range:47-56
- No. of Pages:10
- Keywords:Funeral rituals; Chinese cultural history; death; afterlife;
- Summary/Abstract:Pohrebné rituály (sānglǐ 丧礼) bývajú v Číne chápané viacerými spôsobmi či už ako najdôležitejšie rituály spadajúce pod kult predkov, ako rituály reprezentujúce smrť, alebo ako prechodové rituály medzi terajším a posmrtným životom. V Číne je téma smrti tabu, o umieraní sa nehovorí a o smrti samotnej sa hovorieva v eufemizmoch. Nakoľko Číňania veria, že v celom vesmíre musí byť nastolená rovnováha a harmónia, či už sa jedná o vnútorné záležitosti jednotlivcov alebo sociálne interakcie vo všeobecnosti, kládol sa v Číne na pohrebné rituály veľký dôraz. Smrť totižto reprezentovala narušenie rovnováhy vesmíru a pohrebné rituály napomáhali k znovuobnoveniu rádu. Okrem toho boli pohreby a správne vykonané pohrebné rituály považované aj za znak synovskej oddanosti. Zle prevedené obrady mohli uvaliť hanbu ba dokonca aj nešťastie na celú rodinu. Akt venovania rakve deťmi rodičom bol taktiež chápaný ako prejav synovskej oddanosti, ktorý robil rodičov šťastnými. Na pohreby sa muselo šetriť dopredu, pretože boli finančne nákladné a ich cieľom bolo predovšetkým ukázať prestíž a oddanosť rodu. Okrem uctenia si zomretého však slúžili pohreby aj ako príležitosť na utuženie vzťahov v rodine, keďže sa pri nich stretávala celá rodina.
DOMÁCÍ BOŽSTVA
DOMÁCÍ BOŽSTVA
(HOUSEHOLD DEITIES)
- Author(s):Zuzana Russeová
- Language:Czech
- Subject(s):Cultural history, Customs / Folklore, East Asian Philosophy, Cultural Anthropology / Ethnology, History of Religion
- Page Range:58-64
- No. of Pages:7
- Keywords:Traditional Chinese religious beliefs; Deities; Gods; Spirits and Ancestors; rituals;
- Summary/Abstract:Posvátno hrálo roli v tradiční čínské kultuře už od nepaměti. Souznění čínského myšlení a značné dávky pragmatismu vede Číňany k využití veškerých cest a prostředků vedoucích k vytouženému cíli – tedy k harmonickému a spokojenému životu rodiny, potažmo i jednotlivce. K dosažení tohoto cíle je mimo jiné zapotřebí přispění božstev na nebesích i v záhrobí, duší předků i vnitřní substance předmětů, které má každý Číňan denně kolem sebe. Tradiční čínský světonázor je kombinací nejstarších kosmologických představ, kultu předků, konfuciánství, taoismu, buddhismu i materialismu. Toto vše se po staletí vzájemně mísilo a doplňovalo o další složky, čímž vznikla synkretická víra, označovaná jako „čínské lidové náboženství“
TRADIČNÍ ČÍNSKÉ SVÁTKY
TRADIČNÍ ČÍNSKÉ SVÁTKY
(TRADITIONAL CHINESE HOLIDAYS)
- Author(s):Nataliya Samoylova
- Language:Czech
- Subject(s):Cultural history, Customs / Folklore
- Page Range:65-73
- No. of Pages:9
- Keywords:Chinese culture; traditional holidays; Spring festival; Lantern festival; Dragon Boat Festival; Valentine's Day;
- Summary/Abstract:Přestože se v Číně od roku 1928 používá gregoriánský kalendář, data oslav tradičních svátků se stále určují dle tradičního kalendáře (nónglì 农历, jiùlì 旧历, yīnlì 阴历). Je to lunisolární kalendář, který počítá roky, měsíce a dny podle astronomických jevů – pohybu Měsíce, ale i Slunce. V tradičním kalendáři dny začínají a končí o půlnoci a měsíce začínají v den novoluní. Roky začínají o druhém (nebo třetím) novoluní po zimním slunovratu. Počátek a konec každého měsíce upravují dvacet čtyři sluneční cykly (jiéqì 节气), které dohromady představují celou oběžnou dráhu Země kolem Slunce. Data v moderním gregoriánském kalendáři odpovídající jednotlivým slunečním cyklům se zpravidla nemění a pouze zřídka se liší o jeden nebo dva dny.
SNAHY O ZMĚNU OSUDU
SNAHY O ZMĚNU OSUDU
(SNAHY O ZMĚNU OSUDU)
- Author(s):Pavla Krajcová
- Language:Czech
- Subject(s):Cultural history, Customs / Folklore, East Asian Philosophy, Cultural Anthropology / Ethnology
- Page Range:75-82
- No. of Pages:8
- Keywords:Chinese culture; fate; Chinese horoscope; Fengshui;
- Summary/Abstract:Osud je v čínské kultuře vnímán jako daný, určený dobou zrození člověka. Přesto může mít různé podoby naplnění a je možné jej pozitivním způsobem ovlivňovat a vědomě utvářet. Existuje mnoho způsobů, jak ovlivnit běh života, které obvykle vycházejí z lidového náboženství a kosmologických představ. Jsou založené na starověkých představách, ale přesto si vydobyly své místo i v dnešní, moderní čínské společnosti. Patří mezi ně čínský horoskop sledující lidskou povahu a budoucnost, různorodé léčitelské a léčebné techniky a fengshui 风水 pracující s úpravou prostoru.
