Vymedzenie pojmu žida v právnych normách slovenského štátu
Defining the notion of a Jew in the legal norms of the Slovak State

Author(s): Katarína Zavacká
Subject(s): History, Law, Constitution, Jurisprudence, Jewish studies, History of Law, Recent History (1900 till today), Interwar Period (1920 - 1939), History of Antisemitism
Published by: Historický ústav SAV
Keywords: Slovakia; Czechoslovakia; Jews; legal norms;
Summary/Abstract: Ochrana národnostných a rasových menšín, zakotvená vo versaillských mierových zmluvách a vzťahujúca sa i na Nemecko, nielenže v tejto krajine od roku 1933 prestala platiť, ale do popredia sa dostal nový fenomén – úplné popretie rovnosti človeka pred zákonom, predovšetkým na základe rasového princípu. Pri transformácii demokratického politického systému na nový – totalitný – došlo teda v chápaní vzťahu politiky a práva k zásadným zmenám. Nemeckí národní socialisti, vychádzajúc z ideologických zásad Hitlerovho Mein Kampf presadili názor, že zákony nepomôžu, dôležitejšia je vraj „instinktivně cítěná potřeba německého národa“. V týchto intenciách vyhlásil roku 1933 poslanec ríšskeho snemu za NSDAP Dr. Freisler: „Co pak tu záleží na nějakém rozhodnutí státního dvora! Pryč se směšnou posvátností paragrafů! Národ přece neobětuje vlastní život pro pár paragrafů.“ Pre tých, ktorým totalitná ideológia imponovala, to znamenalo prekročenie morálneho Rubikonu. „Podle nacistické theorie je zákon toliko zbraní v politickém boji. Kerrl, státní úředník, který se stal ministrem spravedlnosti v Prusku, tvrdil v prvních dnech revoluce, že se zákon musí zbavit posedlosti ‘mrtvou objektivností’, tohoto žalostného dědictví liberalismu. Hitler tento názor schválil.“

• Details
• Contents