Od ústavní demokracie k ústavnímu soudnictví
From Constitutional Democracy to Constitutional Justice

Author(s): Jiří Baroš
Subject(s): Politics, Law, Constitution, Jurisprudence, Constitutional Law, Government/Political systems, Politics and law
Published by: Masarykova univerzita nakladatelství
Keywords: law; Constitution; justice; democracy; constitutional democracy; representative democracy; parliament; court;
Summary/Abstract: Jednu z nejvýstižnějších definic povahy naší demokracie v judikatuře Ústavního soudu najdeme v odlišném stanovisku emeritní ústavní soudkyně Elišky Wagnerové k nálezu Pl. ÚS 73/04. Wagnerová ve svém disentu zdůrazňuje, že se Česká republika přihlásila k „demokracii s přívlastkem liberální, přesněji k ústavní liberální demokracii. K takové demokracii patří nejen formálně chápané volby, nýbrž volby, které musí dostát určitým minimálním požadavkům, a dále vláda práva, dělba moci, respekt a ochrana základních práv a svobod.“ K modifikaci (pojetí) demokracie tak dochází s přijetím různých konstitucionalistických elementů, asi nejbrilantněji vypracovaných již Johnem Lockem a americkými otci zakladateli, jež si kladou za cíl omezit moc vlády. Autorita vlády přitom spočívá do značné míry právě na dodržování těchto omezení. Prostřednictvím omezení moci vlády dochází k efektivnějšímu uskutečnění základních principů daného politického režimu. Znakem moderního konstitucionalismu bývá zajištění účinné ochrany lidských práv, a proto bývá spojován s liberální tradicí. Kromě materiálních limitů státní moci existují též její limity strukturální, týkající se rozsahu autority (federalismus) a mechanismu uplatňování moci (procedurální požadavky upravující formu a způsob výkonu zákonodárství).

• Details
• Contents