Vztah voleb a demokratizace: dvě strany jedné mince?
Demokracie jako forma vlády předpokládá jistou míru participace, která je ve své nejběžnější podobě ztělesněná soutěží idejí ve volební aréně. Prostřednictvím voleb dochází k delegaci moci, která vzešla z vůle lidu, a získala tak legitimitu zpětně vykonávat akty donucení na tom samém subjektu [Sartori 1984: 30]. Demokracie je v tomto kontextu speciální formou vertikální závislosti vysokého významu, jejíž součástí je soutěživý prvek, který zajišťuje, aby umělý vztah nadřazenosti nebyl objektem monopolizace [Schedler 1999]. Volby lze v tomto kontextu vnímat jako prostředek nebo hodnotu samu o sobě, přičemž jejich vztah k demokracii je možné převést i do kontextu výzkumu demokratizace (i když s menšími výhradami; viz níže). Samotný vztah je předmětem politologického výzkumu již řadu let, což dokazuje i dlouhý seznam prací, které význam voleb zohledňují. V tomto kontextu je možné tvrdit, že žádná moderní definice demokracie nemůže existovat bez odkazu na volby, které jsou tak postaveny do pozice konstitutivního elementu v procesu budování demokratické vlády. V jistém slova smyslu můžeme o volbách mluvit jako o definičním znaku demokracie, který v schumpeterovském pojetí umožňuje výběr elit pro veřejné funkce [Schumpeter 1976; Dahl 1971; Held 2006].
More...