Hledání cest k ideálnímu realismu
Seeking ways towards Ideal Realism

Summary/Abstract: M. Charypar se ve své studii pokouší zformulovat koncepci tzv. ideálního realismu, prověřit její funkčnost na výseku „české beletrie (zejména prózy)“ druhé poloviny 19. století a podnítit k tomuto tématu odbornou debatu. Jeho zjevně ambiciózní snaha je motivována vznikem „možných dějin české literatury 19. století“, o jejichž realizaci v dohledné době se však autor blíže nerozepisuje. Že s tímto nesnadným, avšak naléhavě potřebným úkolem literárněvědné bohemistiky souvisí celá řada problémů metodologické a koncepční povahy, je zřejmé z celé Charyparovy studie. Soustředit určitou část literární produkce 19. století pod označení ideální realismus nutně předpokládá, že si nejdříve ujasním samotný pojem realismus, k němuž se atribut váže. Tzn. zjistit, jaké jsou rozlišující, invariantní1 příznaky realismu, v jaké podobě jsou přítomné v konkrétních literárních textech a jak byly rozpoznány a reflektovány v dobové recepci. Podaří-li se realismus určit ve sledovaném literárním poli jako specifický způsob dobového literárního diskurzu, nabízí se otázka jeho poměru k dominantním podobám literárnosti, jež se v daný moment manifestovaly v konkrétních textech a s realismem koexistovaly. V této koexistenci nejrůznějších tendencí (sentimentalistických, romantických, biedermeierovských, parnasistních) je možné — jak jinými slovy konstatuje také M. Charypar, vystopovat a charakterizovat různorodé typy literárního realismu, tj. i tzv. realismu ideálního, a vystihnout jejich specifika.

• Details
• Contents