Řecké Japonsko
Greek Japan

Summary/Abstract: Název knihy francouzského historika umění Michaela Luckena (* 1969), profesoraNárodního ústavu orientálních jazyků a kultur (Institut national des langues et civilisations orientales), Le Japon grec (tj. Řecké Japonsko) může vzbudit údiv. Autors takovou potencialitou počítá a hned v úvodu své práce kontruje citací názoru italského japanologa a překladatele Giorgia Amitrana, podle něhož ve většině oblastíjaponské kultury 20. století nacházíme tolik odkazů na dějiny, umění, filozofii a literaturu antického Řecka, že není přehnané říci, že starověké Řecko přispělo podstatnou měrou ke konstruování moderní japonské identity. Nejedná se tu přitom zdaleka pouze o oblast tzv. vysoké kultury, s orientací na řecký starověk se nesetkávámejen u japonských vědců a umělců, ale též u politiků, příslušníků armády či průmyslové buržoazie. Množství řeckých a latinských jmen se objevuje např. v pojmenování velkých japonských značek: fotoaparáty Olympus, Pentax a Sigma, televizoryPanasonic a Orion, boty Asics (= Anima sana in corpore sano), v minulosti gramofonyApollo atd. Antická tradice (v níž není — jak je třeba podotknout — vždy důsledněrozlišována tradice řecká a tradice římská) je zakořeněna i v základech terciárníhovzdělávání: studenti medicíny začínají Hippokratovou přísahou a lékařskou etikouve starém Řecku, studenti filozofie se učí o Platonovi a Aristotelovi dříve než o indické filozofii, studenti architektury si jako první osvojují klasické řády (dórský, iónský, korintský), studenti práv jsou uváděni do svého oboru prostřednictvím římskéhopráva atd.

• Details
• Contents