Reflexe a reflektivní procesy
Reflection and reflective processes

Author(s): Dag Sørmo
Subject(s): Sociology
Published by: Masarykova univerzita nakladatelství
Keywords: Reflection; reflective processes; perception;
Summary/Abstract: Většina lidí chápe reflexi ve spojitosti se slovem reflex čili odraz. Je to cosi, co nastává automaticky a představuje často proces podobný odrazu světla, které dopadá na objekt a je odráženo do různých směrů. Odraz na vodní hladině se může jevit jako zrcadlení, jako obrázek identický s realitou, kterou reflektuje. Zkušenost nám ovšem říká, že tomu tak není: stačí vodní hladinu rozvířit, odraz změní podobu a my si uvědomíme odlišnosti mezi skutečností a odrazem, realitou a reflexí. Musíme spoléhat na zkušenosti ze světa, jak jej známe (Biggs, 1999). Takový obrázek můžeme použít jako metaforu a přenést do mentálních procesů a mezilidské komunikace; nezřídka totiž nejsme s to rozlišit jednu skutečnost od druhé (Bateson, 1973). Stává se, že vlastní myšlenky a vjemy stěží odlišujeme od toho, jak realitu prožívají jiní. Výrazy a slova, která používáme, nás svádějí k představám o tom, jak vypadá svět, a naše předchozí zkušenosti zkreslují vnímání okolního prostředí. Bateson říká, že si utváříme obraz něčeho, přičemž toto „něco“ vyčnívá z určitého pozadí. Je to něco, co sami odlišujeme od okolí, třebaže okolí i daný objekt vidíme současně. Z toho, co vyčnívá, si utváříme o objektu představu. Podstatnou roli mohou samozřejmě hrát další počitky, například vůně a chuť, stejně jako vše, co vidíme, cítíme a slyšíme. Bateson navíc zdůrazňuje, že pojmy, se kterými pracujeme, nejsou objekty, které si neseme v hlavě. Jako příklad uvádí „židli“. Říká, že představa židle není židle sama, ale její zobrazení. Když židli uchopíme, znamená to, že slovo „židle“ není už jen obraz. Nemáme představu o židli jen v hlavě, ale souhlasíme s tím, že existuje spojení mezi obrazem a skutečnou židlí (Bateson, 1972). Na základě takového chápání se jeví, že přemýšlení o realitě – v kontextu naší publikace – např. mentora v průběhu rozhovoru s učitelem (mentorovaným, mentee) může hrát rozhodující roli. Jedním z úkolů mentora je dobře rozlišit to, co je ve snaze o pochopení mentorovaného (čili „toho druhého“, jak říká Kierkegaard) důležité (Kierkegaard, 1859).

• Details
• Contents