Bude to jenom na rok, sliboval šéf. Tak jsem šel - Ladislav Dudi Koťo (1938)
It will only be for a year, the boss promised. So I went - Ladislav Dudi Koťo (1938)
Author(s): Ladislav Dudi Koťo
Subject(s): Military history, Oral history, Social history, WW II and following years (1940 - 1949), Post-War period (1950 - 1989)
Published by: Masarykova univerzita nakladatelství
Keywords: Slovakia; Snina; witnesses; Ladislav Dudi Koťo; 1938;
Summary/Abstract: Já jsem se narodil tak, že jsem vstal z mrtvých. Když mě maminka porodi la, vypadalo to, že jsem mrtvý. Bouchali mě do zadku, ale neprobral jsem se. Tak mě zabalili do plachty a položili pod postel. A pod postelí jsem se probral. Stal se zázrak. Tak mi mama mluvila. Bylo to v květnu 1938 ve Snině. Snina je na východním Slovensku, v takovém slovensko ukrajinsko polském cípu. My ještě mluvíme slovensky, ale sedm kilometrů od nás už se mluví ukrajin sky. Třeba manželka už byla Ukrajinka, ona mluvila ukrajinsky. A můj děda se jmenoval Ertebecht, to je židovské jméno. Maminka byla v domácnosti. Ale pomáhala, jako každá žena, která pochází z kovářské rodiny. U Romů se říká, že housle, které hrajou, vezmou ty, co hrajou stejně, mezi sebe. Dělali to tak kováři, kotláři, košíkáři, korytáři, brusiči. Celkem měla maminka jedenáct dětí, devět nás zůstalo naživu. Můj tata byl poddůstojník v rakouské armádě, narodil se v roce 1891. On nás učil sebedisciplíně a kázni, všechno muselo být, jak má. Ale uměl třeba i muziku, ovládal kovařinu a více řemesel. Dělal studny, lámal kameně, pálil cihly. A my jsme jako děti pomáhali. Naši rodiče ještě museli těžce pracovat. Ono to bylo, že čím víc umíš, tím líp pro tebe, že? A naše děti už to neumějí, protože dědičné práce skončily. Tam, kde jsme bydleli, byly čtyři místnosti, tata měl dost velkou kovářskou dílnu. Ale tu mu komunisti zabrali, všechen materiál znárodnili a dali do závodů, tak už potom kovařinu nedělal. Mohl dělat v tom závodě, ale on i tak bez práce nebyl. Asi dva roky zametal ulice na výboru a potom si udělal sběrnu surovin a měl se královsky, skončil s tím až dva roky před smrtí.
Book: Nikdy jsem nebyl podceňovanej: Ze slovenských osad do českých měst za prací. Poválečné vzpomínky
- Page Range: 17-24
- Page Count: 8
- Publication Year: 2015
- Language: Czech
- Content File-PDF