Dnešní děti už připravujeme do lepšího života - Marie Absolonová (1952)
We are already preparing today's children for a better life - Marie Absolonová (1952)
Author(s): Marie Absolonová
Subject(s): Military history, Oral history, Social history, WW II and following years (1940 - 1949), Post-War period (1950 - 1989)
Published by: Masarykova univerzita nakladatelství
Keywords: Czech Republic; Brno; Marie Absolonová; 1952;
Summary/Abstract: No, já to mám trošičku pestřejší. Maminka s tatínkem mě měli, když bylo mamince čtrnáct roků a tatínkovi šestnáct. Rodiče jim to nechtěli po volit, aby spolu zůstali, tak utekli do Prahy. Já jsem se jim potom narodila. Bydleli jsme v Křesomyslově ulici, já jsem tam chodila i do školy, byla tam nádherná škola, u takového parku. No a když se v Praze rodičům narodilo pět dětí a starý už byli spokojení s tím, že mají pět dětí a už jim odpustili, vrátili jsme se na Slovensko, do Diakoviec, odkud rodiče pocházeli. On se totiž v Praze můj tatínek pobil, takhle to bylo. Jeden pán ho napadl a von se tam pobil. A dostal osm měsíců kriminálu. A von se v tom kriminálu zařekl, že v Praze bydlet nebude. Že už víckrát nechce kriminál poznat. No, tak jsme odjeli na Slovensko. Mamince se nechtělo, ona tam byla zvyklá, měla tam kamarádky. Tatínek nám v Diakovcích postavil dům, tak jsme bydleli tam. Za čtyři roky můj tatínek zemřel a maminka zůstala s pěti dětma sama. Potom, co tatínek zemřel, jsme měli perno, protože tam jsme byli z jedné strany mezi gadžema, což tam jsou Maďaři, a na druhé straně zas byli Rusi.
Book: Nikdy jsem nebyl podceňovanej: Ze slovenských osad do českých měst za prací. Poválečné vzpomínky
- Page Range: 73-88
- Page Count: 16
- Publication Year: 2015
- Language: Czech
- Content File-PDF