Archaismy v románu Markéta Lazarová
Archaisms in the novel Markéta Lazarová

Author(s): Hana Svobodová
Subject(s): Czech Literature, Theory of Literature, Sociology of Literature
Published by: Masarykova univerzita nakladatelství
Keywords: Marketa Lazarová; Czech literature; archaisms;
Summary/Abstract: Románová balada Markéta Lazarová byla vydána v roce 1931 a roku 1967 zfilmována režisérem Františkem Vláčilem. Podobně jako pro další Vančurova díla ze začátku třicátých let (Útěk do Budína, Luk královny Dorotky) je pro ni příznačný leitmotiv lásky. Její děj se odehrává ve středověku, ale nelze ji definovat jako historický román, neboť je založena na imaginární interpretaci minulosti. Hlavními postavami tohoto básnického mýtu jsou převážně členové dvou znesvářených rodin loupežníků Kozlíka a Lazara. Soudobá kritika těmto postavám věnovala poměrně velkou pozornost, což souvisí s velmi pozitivním přijetím celého románu. V tradiční čtenářské anketě Lidových novin o nejzajímavější knihu roku jednoznačně zvítězil a jeho autor za něj dostal státní cenu. (Poláček 1994, s. 62) Vladislav Vančura dedikoval Markétu Lazarovou, zčásti vytěženou z historie vančurovského rodu, Jiřímu Mahenovi. Do výtisku, který je dnes uložen v brněnském Mahenově památníku, mu navíc 30. dubna 1931 napsal toto věnování: „Byl bych šťasten, kdyby se Ti tato kniha líbila. Kéž by v ní bylo pro Tebe něco známého i mimo vypravování. Nebyla psána pro čtenářskou obec ani pro sám příběh. Býval jsem spokojen, ale teď si nejsem prací jist a čekám netrpělivě. Poznáš své Vančury? Máš věru co činiti s krví a duchem, jichž, žel, jsem se sotva dotkl. Tvůj Vladislav V.“

• Details
• Contents