Bezpečnostní rozměr české zahraniční politiky
Proces tvorby české zahraniční politiky v oblasti obrany a bezpečnosti byl v roce 2014 poznamenán především destabilizací východní Evropy v důsledku konfliktu na Ukrajině a bezprostřední reakcí a dalšími adaptivními opatřeními ze strany NATO, která spočívala zejména v (re)militarizaci střední a východní Evropy s cílem zvýšit alianční deterenční potenciál. Česká republika tento trend podporovala, v bezpečnostní komunitě se nicméně rozpoutala debata o českém příspěvku k novým adaptivním opatřením a schopnosti dostát aliančním závazkům. Zároveň pokračoval trend zvyšování české účasti v misích EU a OSN, byť armádní kapacity byly vázány i přislíbeným nasazením v NATO Response Force (NRF) a účastí na rostoucím počtu aliančních cvičení v regionu. Bezpečnost a obrana se staly bezprecedentním tématem politické a veřejné diskuse; tématem vysoce politizovaným a zároveň polarizačním v důsledku propojení s antisystémovým diskurzem části aktérů veřejné diskuse a s vysokou mírou pravděpodobnosti rovněž působením ruské informační operace.
More...