Anne Sutherland, Romové: neviditelní Američané
Review of the book title: SUTHERLAND, ANNE ROMOVÉ — NEVIDITELNÍ AMERIČANÉ. Praha: Romano džaniben. 2014. 351 s. ISBN: 978-80-905833-0-6.
More...We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
Review of the book title: SUTHERLAND, ANNE ROMOVÉ — NEVIDITELNÍ AMERIČANÉ. Praha: Romano džaniben. 2014. 351 s. ISBN: 978-80-905833-0-6.
More...
Review of Lucie Kořínková: František Gellner. Text — obraz — kontext. Akropolis, Praha 2017. 516 s.
More...
Druhý svazek řady Companion to Central and Eastern European Humanism, věnovanýčeským zemím, není jen slovníkem úctyhodného rozsahu, ale také úctyhodného obsahu; jedná se bezesporu o jednu z nejvýznamnějších bohemistických publikací,které byly vydány v loňském roce. Popud k jejímu vzniku vzešel z prestižního nakladatelství De Gruyter, a to s cílem — jak vyplývá již z názvu této řady — podrobnězmapovat literární humanismus ve střední a východní Evropě (jakkoli je toto vymezení, zvláště v německojazyčném prostoru, ošidné). První svazek tohoto průvodce jevěnován maďarskému humanismu a vyjde pravděpodobně v roce 2021, české zemětedy v podstatě celý projekt otevírají. Díl zaměřený na české země je skutečně rozměrný; nehledě na tři úvodní kapitoly, bibliografii a rejstříky obsahuje přibližně 130hesel, mezi nimiž nejsou výjimkou ani hesla přesahující deset stran. Přesto končíheslář písmenem L, zbylým humanistům má být v budoucnu věnován další svazek.Druhý svazek řady Companion to Central and Eastern European Humanism, věnovaný českým zemím, není jen slovníkem úctyhodného rozsahu, ale také úctyhodného obsahu; jedná se bezesporu o jednu z nejvýznamnějších bohemistických publikací, které byly vydány v loňském roce. Popud k jejímu vzniku vzešel z prestižního nakladatelství De Gruyter, a to s cílem — jak vyplývá již z názvu této řady — podrobně zmapovat literární humanismus ve střední a východní Evropě (jakkoli je toto vymezení, zvláště v německojazyčném prostoru, ošidné). První svazek tohoto průvodce je věnován maďarskému humanismu a vyjde pravděpodobně v roce 2021, české země tedy v podstatě celý projekt otevírají. Díl zaměřený na české země je skutečně rozměrný; nehledě na tři úvodní kapitoly, bibliografii a rejstříky obsahuje přibližně 130 hesel, mezi nimiž nejsou výjimkou ani hesla přesahující deset stran. Přesto končí heslář písmenem L, zbylým humanistům má být v budoucnu věnován další svazek.
More...
Pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena, označovaného za nejznámějšího dánského autora všech dob a také za jednoho z nejpřekládanějších autorů vůbec, patří i u nás do tradičního kánonu pohádek. Povětšinou uměle vytvořenépříběhy (jako Malá mořská víla, Ošklivé káčátko, Statečný cínový vojáček či Princezna nahrášku) jsou v Čechách známy už od 19. století (první české vydání pochází z roku1863) a dodnes jsou představovány v nových vydáních; mladší generace znají některéz nich (byť nejspíš mnohdy bez znalosti autora) i ve více či méně upravené podoběDisneyho animovaných filmů pro děti. Na druhou stranu, jejich odlišnost od tradičních folklorních pohádek a vůbec od obecné představy o žánru pohádky bývá zřetelně vnímána: kromě toho, že Andersenovy pohádky často nekončí dobře a mnohdynenaplňují klasickou pohádkovou strukturu, spočívá hlavní rozdíl v jejich vyzněnía celkové atmosféře. Myslím, že nejen má vlastní dětská zkušenost z jejich četby čiposlechu zahrnuje kromě nepopiratelného poetického prožitku (významně dotvořeného Trnkovými ilustracemi skvělého vydání v Albatrosu z roku 1973) jakýsi smutekči melancholii, ale i znepokojení, neurčitou tíseň, či dokonce strach.Pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena, označovaného za nejznámějšího dánského autora všech dob a také za jednoho z nejpřekládanějších autorů vůbec, patří i u nás do tradičního kánonu pohádek. Povětšinou uměle vytvořené příběhy (jako Malá mořská víla, Ošklivé káčátko, Statečný cínový vojáček či Princezna na hrášku) jsou v Čechách známy už od 19. století (první české vydání pochází z roku 1863) a dodnes jsou představovány v nových vydáních; mladší generace znají některé z nich (byť nejspíš mnohdy bez znalosti autora) i ve více či méně upravené podobě Disneyho animovaných filmů pro děti. Na druhou stranu, jejich odlišnost od tradičních folklorních pohádek a vůbec od obecné představy o žánru pohádky bývá zřetelně vnímána: kromě toho, že Andersenovy pohádky často nekončí dobře a mnohdy nenaplňují klasickou pohádkovou strukturu, spočívá hlavní rozdíl v jejich vyznění a celkové atmosféře. Myslím, že nejen má vlastní dětská zkušenost z jejich četby či poslechu zahrnuje kromě nepopiratelného poetického prožitku (významně dotvořeného Trnkovými ilustracemi skvělého vydání v Albatrosu z roku 1973) jakýsi smutek či melancholii, ale i znepokojení, neurčitou tíseň, či dokonce strach.
More...
Název publikace zní věcně, je však víceznačný (což je dáno již významovým ukotvením pojmu obraz v literární teorii) — lze si pod ním představit jak studie věnovanéfrekventovanému žánru obrazu v literatuře 19. století (např. Mácha: Obrazy ze životamého; Němcová: Obrazy z okolí domažlického; Havlíček: Obrazy z Rus), tak literární zobrazení života jedinců i společnosti. Další význam, název časopisu Obrazy života, serozkryje při otevření knihy.
More...
V březnu 2015 vydal Jonathan Culler (1944), profesor anglické a srovnávací literatury na Cornellově univerzitě ve Spojených státech, monografii Theory of Lyric, která byla do českého kontextu uvedena loni na jaře v překladu Martina Pokorného s doslovem Josefa Hrdličky. Jonathan Culler je v tuzemsku znám na základě několika přeložených prací: knihy Studie k teorii fikce (Praha, ÚČL AV ČR 2005), článku Prolegomena k teorii četby (Aluze 3, 2002), ale zejména díky Krátkému úvodu do literární teorie (2002, 2015). Tato publikace z druhé poloviny devadesátých let byla dosud přeložena do 26 jazyků, a ačkoli jde o úvodní značně kondenzované prozkoumávání terénu literární teorie, měla poměrně široký dosah. Vyznačuje se také vlastností, kterou v některých ohledech disponuje i Teorie lyriky, a to vidět věci s kontextuálním nadhledem, neomezovat se na izolovaný kontext daného jevu nebo pouze jedné disciplíny.
More...
Význam časopisů jako platforem kreativity a myšlení pro rozvoj literárního modernismu nelze přecenit. Pro dějiny české literatury do roku 1945 poskytují spolehlivou orientaci hesla desítek periodik zpracovaná v Lexikonu české literatury, časopisům se věnuje řada dalších slovníkových příruček a odborných studií, ať již jde o dlouhé 19. století, avantgardní, exilová či další periodika. Méně zpracovány jsou časopisy, které vycházely na území českých zemí v jiných jazycích, především v němčině. Řada sond z posledních let, například o časopisech Witiko, Deutsche Arbeit či o pražské a brněnské Wahrheit, však naznačuje obrat zájmu i v tomto směru.
More...