4.50 €
We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
O Matiji Divkoviću postoji opsežna literatura nastala tijekom zadnja dva i pol stoljeća, počevši od prvoga zapisa Alberta Fortisa 1774. godine, pa do najnovijeg vremena, odnosno prilogā nastalih u povodu 400. obljetnice tiskanja knjige Nauk krstjanski i Sto čudesa (2011.). Divkovića su, nakon Filipa Lastrića, bibliografski predstavili isključivo s popisom njegovih djela, između ostalih, Ivan Frano Jukić (1850.), Ivan Kukuljević Sakcinski (1860.), Jako Matković (1896.), Julijan Jelenić (1925.). Obuhvatan popis literature o Divkoviću priredio je Anto Slavko Kovačić objavivši ga u Zborniku radova o Matiji Divkoviću u povodu obilježavanja 350. obljetnice autorove smrti (Sarajevo 1982., str. 343–361), a potom u Biobliografiji franjevaca Bosne Srebrene (Sarajevo 1991., str. 108–113). Kako je od Kovačićeva popisa prošlo više od dva desetljeća, bilo je potrebno ažurirati popis novim bibliografskim jedinicama. Sve zapise iz Kovačićeva popisa unijela je, provjerila kronološki preuredila Sonja Martinović iz Nacionalne i sveučilišne knjižnice u Zagrebu. Popis literature znatno su nadopunili te dodali bibliografske jedinice od 1982. do 2013. Dolores Grmača i Marko Karamatić. Metodološka inovativnost ovoga popisa literature ogleda se u kronološkomu slijedu jedinica kojim je zamijenjen abecedni, primijenjen u Kovačićevoj bibliografiji (1982.); bibliografska prohodnost čini se na taj način zanimljivom i na recepcijskoj razini. Ćirilične naslove donosimo u latiničkoj transkripciji.
More...
Cilem teto stati je nejprve charakterizovat podminky a historicke souvislosti, ve kterych dochazelo k formovani česke literatury a kultury jako celku od počatku 19. stoleti a jejimu rozvoji ve sledovanem obdobi 1861-1890, a poukazat na to, jak tento vyvoj ovlivňovaly postupně vzrůstajici kulturni styky s ostatnimi slovanskymi narody. Jejich dokladem je předkladany souhrnny přehled překladů z nejrůznějšich oblasti, zejmena však literarnich, ktere byly ve sledovanem obdobi vydany tiskem. Dalši kapitola uvadi vyběr hlavnich představitelů z velkeho počtu českych překladatelů všech profesi, kteři se překladatelske činnosti věnovali ve zmiňovanem obdobi. Posledni kapitola se zabyva historii vzniku bibliografie slavik jako zrcadloveho obrazu existence Slovanskeho ustavu.
More...
Předkladana publikace představuje zavěrečnou čast obsahle bibliografie, v niž se zrcadli zajem česke veřejnosti o Slovanstvo prostřednictvim prezentace v českem tisku i knižnich publikacich od nejstaršich dob až do konce prvni světove valky. Dosud byly v SLU vydany dva svazky - Slavica v česke řeči I. Česke překlady ze slovanskych jazyků do roku 1860 - a Slavica v česke řeči II. Česke překlady ze slovanskych jazyků 1861-1890 (vydano v r. 2002 na zakladě podpory Grantove agentury ČR, č. 405/00/1648). Oba svazky, zpracovane na zakladě rozsahle heuristicke prace, obsahuji kompletni bibliograficke zaznamy děl přeloženych ze slovanskych jazyků. Při připravě dalšiho časoveho useku 1891-1918 se ukazalo, že pro přiliš velky rozsah soustředěneho materialu nelze překlady ze všech slovanskych jazyků umistit do jednoho svazku, a to jak z důvodů technickych (počet stran konečneho dila), tak z důvodů časove naročnosti revize a uspořadam zaznamů. Bylo proto rozhodnuto rozdělit toto obdobi do dvou dilů, a to: Slavica III v česke řeči. Čast 1. Překlady ze zapado- a jihoslovanskych jazyků v letech 1891-1918 a Slavica III v česke řeči. Čast 2. Překlady z vychodoslovanskych jazyků v letech 1891-1918. Už jen předkladana prvni čast svym rozsahem převyšuje posledni vydany svazek - Slavica v česke řeči II. Česke překlady ze slovanskych jazyků 1861-1890. Aspekt rozsahu předkladaneho svazku je jednim z důvodů, proč jsme se v uvodu rozhodli omezit jen na zakladni sděleni a ve sve podstatě teze, komentujici připravu svazku a zakladni problemove okruhy jeho dalšiho teoretickeho zpracovani.
More...
Po dvou svazcich Slavik v česke řeči, jež ještě měly kompaktni zaběr na cely prostor slovanskych literatur a obsahly veškere překlady ze slovanskych jazyků do češtiny od prapočatků do roku 1860 {Slavica 71) a v mezidobi 1861-1890 {Slavica Z/2), musel autorsky kolektiv u svazku třetiho přistoupit na rozděleni bibliografickych kompendii na dvě časti: prvni z nich byla věnovana překladům ze zapadoslovanskeho a jihoslovanskeho arealu v letech 1891-1918 {Slavica II1/13), druha pak tvoři jeji komplementarni protějšek {Slavica III/2) a zachycuje česke překlady z běloruske, ruske a ukrajinske literatury v temže obdobi let 1891-1918. V naši předmluvě se po stručnem nastinu historie Slavik pokusime odpovědět na otazku, jak publikovany „syrovy“ bibliograficky material může vypovidat o dobovem čtenařskem vkusu, o překladatelskych preferencich a konečně i o českem „recepčnim horizontu“, zamyslime se tedy nad připravenosti českeho literarniho ustrojenstvi přijmout pravě ta dila běloruske, ruske či ukrajinske literatury, jejichž překlady vstoupily do literarniho dialogu, a naznačime hlavni přičiny a souvislosti, proč to byly pravě tyto konkretni slovesne utvary a s jakymi znamenitymi osobnostmi bylo jejich „přesazeni“ do česke půdy bytostně spjato.
More...
O Matiji Divkoviću postoji opsežna literatura nastala tijekom zadnja dva i pol stoljeća, počevši od prvoga zapisa Alberta Fortisa1774. godine, pa do najnovijeg vremena, odnosno prilogā nastalihu povodu 400. obljetnice tiskanja njegovih djela: Nauk krstjanskiza narod slovinski (tzv. veliki Nauk) i Sto čudesa aliti zlamen’jablažene i slavne Bogorodice, Divice Marije (1611–2011) te Besjede svrhu evanđel’ja nedjeljnijeh priko svega godišta i Nauk krstjanski s mnozijemi stvari duhovnijemi i vele bogoljubnijemi (tzv. mali Nauk) (1616–2016). Divkovića su, nakon Filipa Lastrića, bibliografski predstavili isključivo s popisom njegovihdjela, između ostalih, Ivan Frano Jukić (1850), Ivan Kukuljević Sakcinski (1860), Jako Matković (1896), Julijan Jelenić (1925). Obuhvatan popis literature o Divkoviću priredio je Anto SlavkoKovačić objavivši ga u Zborniku radova o Matiji Divkovićuu povodu obilježavanja 350. obljetnice autorove smrti (Sarajevo 1982: 343–361), a potom u Biobliografiji franjevaca Bosne Srebrene (Sarajevo 1991: 108–113). Kako je od Kovačićeva popisa prošlo više od dva desetljeća, bilo je potrebno ažurirati popis novim bibliografskim jedinicama.
More...
Bibliografia „Bălţi – important centru urban din Nordul Moldovei” propune cititorilor peste 3 500 documente despre evenimentele istorice desfăşurate pe teritoriul municipiului Bălţi, despre realizările în toate domeniile de activitate umană, începînd cu anii 90 ai sec. 20 pînă în 2015, perioadă marcată de importante transformări sociale, economice şi politice. Poate servi drept un suport documentar şi educativ de mare importanţă în cultivarea dragostei pentru pământul Moldovei. Dispune de indexuri de nume şi titluri.
More...
Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine i njen Odbor za istorijske nauke, organizirao je u saradnji sa Orijentalnim institutom, Filozofskim fakultetom i Institutom za istoriju u Sarajevu međunarodni okrugli sto posvećen naučnom djelu akademika Branislava Đurđeva koji je održan 4. decembra. 2009. Na skupu su učestvovali i svoje referate podnijeli učesnici iz Albanije, Bosne i Hercegovine, Bugarske, Crne Gore, Hrvatske Njemačke, Sjedinjenih Američkih Država i Srbije. Knjiga “Naučno djelo akademika Branislava Đurđeva” predstavlja zbornik radova sa ovog skupa, uz napomenu da neki od referata podnesenih na skupu nisu dostavljeni redakciji Zbornika te nisu našli svoje mjesto u ovoj knjizi. U sadržaj zbornika je naknadno uvršten rad Muhameda Filipovića. Stavovi izneseni u pojedinim radovima u ovom Zborniku isključivo reflektuju mišljenja njihovih autora. Održavanje skupa i izdavanje zbornika finansijski su omogućili Ministarstvo civilnih poslova Bosne i Hercegovine, Grad Sarajevo i Federalno ministarstvo obrazovanja i nauke.
More...
In the edition was published the famous Cyrillo-Methodian bibliography of Grigoriy Il’inskiy – an edition of the Bulgarian Academy of Sciences in 1934. The bibliography is accompanied by study of Sv. Nikolova about the life and activities of Gr. Il’inskiy and bibliography of the Bulgarian Cyrillo-Methodian contributions during the period 1846-1934.
More...