Author(s): Blanka Pravdová,Eva Minaříková / Language(s): Czech
Publication Year: 0
Jednání učitele ve výuce je ovlivněno mnoha proměnnými – jedná se o faktory externí (širší sociální kontext, klima a kultura školy, konkrétní třídy a žáci), ale především o faktory vlastní samotnému učiteli. Často se hovoří o znalostech nebo vědění učitele (viz teoretická část této knihy), o profesním vidění (Minaříková & Janík, 2012), o profesních kompetencích (pro diskusi tohoto pojmu viz např. Píšová, 2005, s. 37 a dále). Jednou z oblastí, která je v rámci výzkumu učitele často tematizována, je oblast jeho pedagogických názorů, postojů, hodnotové orientace nebo víry (belief – nejedná se o víru náboženskou, ale profesní; viz Píšová, 2005, s. 26). Ačkoliv je terminologie v této oblasti neujasněná a nepřehledná (pro diskusi souvisejících pojmů viz Mareš, Slavík, Svatoš, & Švec 1996, s. 10–11), existuje konsensus na tom, že má velký vliv na jednání učitele. V českém prostředí se v této souvislosti vžil pojem učitelovo pojetí výuky (Mareš, 2013, s. 455). Mluvíme-li o studentech učitelství, zpravidla se užívá termínu studentovo pojetí výuky (Švec, 1999, s. 39). Tato kapitola si klade za cíl prozkoumat pojetí výuky u studentů učitelství na začátku jejich učitelské praxe, tedy na počátku navazujícího magisterského studia, a to především ve vztahu k jejich pojetí cílů, učiva a žáků (srov. Pravdová, 2014, s. 158–166). Soustředíme se na to, jaká témata jsou studentům společná a jakým individuálním výzvám, díky nimž si zpřesňují a vyjasňují své pojetí výuky, aktuálně čelí. Důležitým aspektem našeho bádání bude jasnost a artikulovanost pojetí výuky a na druhé straně jeho tacitní dimenze.
More...