Šlechta a města pozdního středověku: konfrontace či koexistence?
Vyslovíme-li téma: „šlechta a města v pozdním středověku“, vybavíme si zpravidla obraz hospodářské a mocenské rivality, spory o vaření piva a zastoupení na zemském sněmu, a ovšem oboustranné násilí. Moment konfrontace jako určující – nebo zdánlivě určující – faktor vztahů mezi šlechtou a městy představuje sám o sobě pozoruhodný fenomén. Toto pojetí bylo minimálně do 18. století součástí živé měšťanské mentality; skutečnost, že tak či onak zakotvilo i v moderní historiografii, má zjevně rozličné příčiny, jejichž sledování minimálně zčásti přesahuje oblast medievistova zájmu. Jedním z hlavních důvodů – jak se domnívám – je ovšem stav dochované pramenné základny. Přesněji: rivality, spory a násilí, vnímané jako stěžejní charakteristiky vztahů mezi šlechtou a městy, tu odrážejí prostou skutečnost, že konflikt (jakéhokoli typu) měl vždy větší šanci na zachycení než běžná a poklidně plynoucí každodennost. Nesporné limity vypovídacích schopností pramenné základny – a konsekventně možností naší dnešní rekonstrukce – jsou ovšem jedna věc, a deformace výsledného obrazu věc druhá. Jsme smířeni s tím, že obraz minulé reality, který formulujeme, bude vždy torzovitý. Záludnější než torzovitost je ovšem jednostrannost dochovaných pramenů – zvláště pak pokud svádí k zamě- ňování části za celek.
More...