Samoubistvo prevodom. Uz Deridinu istinu u slici

Author(s): Aleksandra Mančić Milić / Language(s): Serbian Publication Year: 0

Mančić takes the translation of a fragment of La vérité en peinture by Jacques Derrida, as translated by Julio Cortázar in his short story “A Diary on A Short Story”, and examines its effects. In this sense, she tests the possibility or impossibility of drawing a general distinction between “original” and “translation” when the translated text becomes a part of a new original. May a fact that the original asks to be annuled as original and to find itself on the place of a translation be called suicide? Or a translating process is the one commiting suicide by obtaining such a result? Could it, even, be called a suicide, or what we are dealing with here is an other survival?

DaDa Gramofon (o upadima realnog ili o The galaxy of events – galaksiji događaja)

Author(s): Jovan Čekić / Language(s): Serbian Publication Year: 0

What Relations are possible to the galaxy of events and coincidence of meeting? There are a different approach from the artist, like Duchamp, novelist Joyce, to the philosopher Derrida. Each of them had a different solutions, but not as a final or universal, but rather as a game in a different context.

La représentation de l’espace et du temps a Byzance et les raisons qui en conditionnent la forme

Author(s): Tania Velmans / Language(s): French Publication Year: 0

The Limits of Conservatism in the Arts of Byzantium

Author(s): Anthony Cutler / Language(s): English Publication Year: 0

The Messages of Salvation: The Iconography of the Dome of the Virgin Peribleptos Church in Ohrid

Author(s): Ivan K. Zarov / Language(s): English Publication Year: 0

SimCity: Where the City Ends

Author(s): Michał Kłosiński / Language(s): English Publication Year: 0

VALOAREA SIMBOLULUI ÎN COMUNICAREA VIZUALĂ PENTRU STUDENȚII ARHITECȚI

Author(s): Mariana Hadji-Bandalac / Language(s): Romanian Publication Year: 0

This paper reflects the theoretical and practical ideas following the role of the symbol in visual communication and comprehension the transmitted message. The aim is assimilation of essential knowledge needed in the process of visual communication of architecture students in higher education institutions. The paper provides a clearer picture regarding the perception of visual language, comparing the cultural universe of the sign. The semiotic system, the signs and symbols that are conveyed over time are thoroughly analyzed. We propose to show how the theoretical positions are applied to the material of different visual forms, especially architectural.

Sztuki plastyczne w procesie kształtowania osobowości i postawy otwartej na świat

Author(s): Ewa Linkiewicz / Language(s): Polish Publication Year: 0

Article indicates the elements of the development of the human personality and what is the significance of the visual arts in shaping personality, as a tool and method of interaction in the development of an integrated personality and learning visual artistic culture. Visual arts are treated here as a basic form of expression and the expression of individual psychological development, and thus one of the ways of knowing mental development. The issues are complemented by an analysis of selected cases where activity was used as a result of surgery to change attitudes, verification of self‑esteem, improve social relationships and the development of the capacity of perceiving reality, concentration, development of visual memory, imagination and creative thinking.

Výtvarné činnosti v předškolním vzdělávání

Author(s): Hana Stadlerová / Language(s): Czech Publication Year: 0

Předškolní vzdělávání procházelo mnoha změnami, které reagovaly na dobové potřeby a odrážely i pojetí dítěte a dětství. I proto můžeme ocenit přístup J. A. Komenského (1592–1670), který jako první v dějinách myšlení o výchově dokázal k dítěti přistoupit z hlediska jeho svébytnosti a specifických potřeb. Komenský si byl vědom významu spontánních činností, které ukazují na skutečné tělesné a duchovní potřeby člověka. Usiloval o propojení vlastní dětské aktivity se smyslovým poznáváním světa. Uvědomoval si také význam dětského kreslení. V Informatoriu školy mateřské1 říká, že „děti mají také do malířství a písařství zavozovány býti (…) a to třeba v třetím nebo čtvrtém roku (…) jmenovitě dáváním jim do ruky křídy (nebo uhle u chudších), a tím aby sobě punkty, čáry, háky, kliky, kříže, kolečky dělaly, jak chtí“ (Vybrané spisy I, 1958, s. 314).

Vývojové aspekty a význam spontaneity ve výtvarných činnostech

Author(s): Pavla Novotná / Language(s): Czech Publication Year: 0

Děti jsou nádherné bytosti. Ať už jsme v roli rodiče, učitele či vychovatele, mohou náš život významně obohatit. Okouzlují nás svými spontánními reakcemi, společenskou bezelstností, inspirují bytím v přítomném okamžiku, udivují nekonečnou představivostí, živelnou tvořivostí a mnohými dalšími atributy dětství, které nás dospělé přitahují, navracejí do vzpomínek na vlastní celostní prožívání světa. Pozorovat psychický, fyzický a osobnostní růst malého dítěte je fascinující. Ruku v ruce s humanistickými, sociálními a ekonomickými proměnami společnosti se začalo na konci 19. století stále více vědců, lékařů a učitelů zajímat o dětství jako o samostatnou a důležitou etapu lidského života. Do té doby bylo toto období vnímáno jako stádium nejhlubší nezralosti vývoje člověka. Stejně tak byly hodnoceny, ve vztahu k dospělému projevu a bez opravdového pochopení vývojových souvislostí, i výtvarné počiny malých dětí, tedy jako nedokonalé napodobeniny reálného světa dané nezralostí psychomotoriky.

Malí a hraví (hra v předškolním vzdělávání)

Author(s): Jana Ovčáčková / Language(s): Czech Publication Year: 0

Každému z nás se mohou vybavovat vzpomínky honosící se puncem vřelosti a lásky. Momenty jedinečnosti a radosti, jež jsou evokovány v daný moment významným podnětem. Tyto podněty mohou být sluchové, čichové, chuťové, hmatové, vizuální aj. Mnohé ze vzešlých vzpomínek nás vrací zpět do období dětství, do chvil, kdy radost byla dominantou a spontaneita samozřejmostí. Kdy jsme v jediném okamžiku dokázali býti astronauty a princeznami, hrdinským Honzou, jenž skolil sedmihlavou saň, nebo naopak jen prostou paní doktorkou pečující o pacienty na lůžku. Kratochvíle byly kráceny jakýmsi imaginárním prostorem, který umožňoval býti tím, kým jsme v danou dobu býti chtěli. Spektrum ztvárňovaných momentů, věcí i lidí bylo neomezené. Symbolicky byla stavěna pec, procházeli jsme se po hradním zámku a zachraňovali jsme blonďaté princezny v hradních věžích. Již před více než sto lety se k myšlenkám dětství vyjadřoval James Sully větou: „Člověk měl vždy dítě u sebe.“ (Sully, 1889, s. 1). Ačkoliv zmíněná věta spíše odkazuje k propojení ducha dospělého s duchem dětským, významovost plní jednotnou – dětské srdce a kouzlo dětství v nás žije od prvních krůčků. Kudy se ve svých představách ubírají toulky těch nejmenších?

Hodnota výtvarných činností (i bez hmatatelných výsledků)

Author(s): Milada Sommerová / Language(s): Czech Publication Year: 0

Otázky jako Kdo jsem? nebo Co je člověk? si kladli lidé od nepaměti. V 18. století si je mimo jiné znovu položil Immanuel Kant a stejné otázky vlastně stojí i na pozadí antropologie jakožto vědy o člověku. Následující text je jakýmsi pomyslným průsečíkem nazírání dětského světa prostřednictvím věd o člověku, lidském vývoji, učení a tvorbě. Jako dospělí si dovedeme představit, že svět, tak jak ho vnímáme, může být pro dítě velkou záhadou. Co teprve potom, je-li ono samo pro sebe mysteriem. Malí tvorové stejně jako velcí myslitelé mohou mít v hlavě otázky typu: Kdo jsem? nebo Co to je?, Co to znamená? Tato dětská bádání „nejsou jen výrazem zvědavosti a touhou dovědět se něco o věcech a lidech kolem, ony jdou k jádru věci, chtějí proniknout k podstatnému, mají takříkajíc metafyzický charakter“ (Pelcová, 2010, s. 9), přičemž pro dítě je typické chápat svět tak, jak se mu v daný moment jeví.

Židle je židle je židle (diktatura realismu v umění)

Author(s): Jindřich Lukavský / Language(s): Czech Publication Year: 0

Výtvarná výchova – obor všeobecného vzdělávání i obory speciálního vzdělávání na středních umělecko-průmyslových školách – čerpá přednostně učivo z oblasti výtvarného umění. Podobně jako v dalších expresivně-tvořivých disciplínách se při obsahové transformaci expertní roviny do dimenze učiva řeší základní problém: jak vyvážit proporce mezi učením o umění a učením uměním? Tento problém souvisí s již pradávným duálním Aristotelovým rozlišením módu poznávání na noéta a aisthéta (Slavík, 2011). Zjednodušeně tuto podvojnost představuje obrázek 23.1

Търновското влияние в една икона „Св. св. Кирил и Методий“ на Никола Василев от Шумен

Author(s): Rostislava G. Todorova / Language(s): English,Bulgarian Publication Year: 0

The Renaissance spirit of Veliko Tarnovo leaves its marks not only on the medieval Bulgarian art, but also on the art of the Bulgarian National Revival period. Its traces are noticeable even in the work of painters that have not had anything in common with the city. This is exactly the case with an icon by Nikola Vasilev – the most well-known icon painter from Shumen – painted in 1891. There the Holy Brothers are portrayed against the backdrop of a fantastical capital city named to be Preslav, but containing a sufficient number of credible elements to link it with the current appearance of Tarnovo at that time. The landscape consists fortress walls that look like those of Tsarevets and Trapezitsa and several large buildings, one of which resembles the Usta Kolyo Ficheto’s Konak. Tree Bulgarian national flags placed on decorated pillars crown the whole composition and remind of the Tarnovo Constitution, turning the image to a memoir of the spirit of that time. Although the icon was mentioned by Asen Vasiliev it has not been studied in details yet. Here it will be presented in the context of the iconography of St. Cyril and Methodius typical of Nikola Vassilev whose favorite storyline is the pictures of the Brothers.

Výtvarný projev předškoláků

Author(s): Pavla Novotná / Language(s): Czech Publication Year: 0

Vzpomínám si, jak jsem jako tříletá malovala tento obrázek. Je to jen záblesk paměti, krátká vzpomínka na intenzivní prožívání procesu tvoření. Byla jsem sama v pokoji. Malovala jsem velkého zeleného čerta, snad abych se nebála, abych měla společnost. Pamatuji si radost z práce se zeleně se lesknoucí barvou, která mě uklidňovala, byla veselá, vybízela k další hře. Také spokojenost a pýchu z výtvoru, který se mi přece tak povedl. Vždyť byl jako živý, se všemi podrobnostmi a znaky, které čerta dělají čertem, se všemi detaily a s tím veselým výrazem. Byl to přeci hodný čert, měl své jméno a byl to můj kamarád.

Předškolní vzdělávání a výtvarná tvorba

Author(s): Hana Stadlerová / Language(s): Czech Publication Year: 0

Potřeba výtvarně zobrazovat, experimentovat, tvořit … provází dítě od okamžiku, kdy začne objevovat svět. Předškolní vzdělávání by mělo využívat této přirozené činnosti, nabídnout dítěti prostřednictvím výtvarné tvorby možnosti pro sebevyjádření, seberealizaci a obecně pro rozvoj vlastní osobnosti. Jestliže se vrátíme k odkazu J. A. Komenského, zjistíme, že již v Informatoriu školy mateřské ocenil přínos výtvarných činností, což potvrzuje následující text: „Mají také do malířství a písařství zavozovány býti hned v té mateřské škole dítky, a to třeba hned v třetím neb čtvrtém roku…, jmenovitě dáváním jim do ruky křídy (neb uhle u chudších), a tím aby sobě punkty, čáry, háky, kliky, kříže, kolečka dělaly, jak chtí… vše za hry a kratochvíle“. (Vybrané spisy I 1958, s. 314).

Jak na to … (utváření vzdělávacích příležitostí prostřednictvím výtvarné tvorby)

Author(s): Hana Stadlerová / Language(s): Czech Publication Year: 0

Metody a formy uplatňované v předškolním vzdělávání by měly reagovat na autentické zážitky dětí. Jak již bylo řečeno, měly by být i východiskem pro výtvarnou tvorbu dětí. Je třeba si uvědomit, že „zážitek je jen to, co si účastník ze situace vědomě nebo bezděčně pamatuje, může si to později vybavit a nějak se podle toho chovat nebo o tom něco různými formami vypovědět.“ (Slavík 2007, s. 168). Neméně důležité je, aby učitel v předškolním vzdělávání podporoval a utvářel takové situace, které budou dětmi spojovány s příjemnými prožitky. J. Slavík (2007, s. 166) chápe prožitek jako „citovou (emoční) nebo pocitovou složku zážitku. Týká se vnímání tělesnosti (např. svíravý pocit strachu nebo povznášející záchvěv radosti) nebo smyslových či pohybových dojmů (např. zaplavující dojem ze sluncem ozářeného pole ohnice, závan horka, bolest namáhaného svalu). Prožitek není čistě fyzickou nebo fyziologickou záležitostí, je poznamenán kulturními vlivy – část neuvědomovaným působením tradic, konvencí, pojmů i osobního přístupu k nim)“. Příležitosti k učení by měly podporovat kooperativní učení, zároveň by ale měly nabízet dítěti příležitosti projevit individuální dispozice. V předškolním vzdělávání by neměly chybět hravé činnosti, ale také zajímavé podněty pro objevy, které uspokojí potřebu dítěte zkoumat svět. Mateřská škola by měla rovněž vytvořit prostor pro spontánní aktivity dětí, podporovat jejich zájmy. I ty se mohou stát příležitostí pro záměrné výchovné a vzdělávací působení. Rámcový vzdělávací program podporuje popsané přístupy ke vzdělávání, proto hovoří o tzv. „situačním učení, které je založené na vytváření a využívání situací“.

Od výtvarného experimentu k sebavyjadreniu

Author(s): Katarína Tuľaková / Language(s): Czech Publication Year: 0

Experiment je krehká, ale dramatická tvorba. Má veľkú ambíciu poznávať a pozmeňovať svet (aspoň ten osobný). Experiment, ako tvorivý proces, má svoju postupnosť, vyžaduje nápaditosť, predstavivosť a schopnosť abstrakcie. Výtvarný experiment ako seba-učenie. Ako skúšanie niečoho nového za účelom dosiahnutia novej skúsenosti, skúšať za účelom tvoriť a premýšľať inak – vedieť. Veľakrát preto tvorba siaha za hranice nie len logiky, ale aj vlastného odboru. Autor pri experimente vychádza z už nadobudnutej skúsenosti, ktorú posúva ďalej. Inšpiruje sa a podnety čerpá mnohokrát z iných odborov. Experiment alebo skúšanie sú založené do veľkej miery na náhode. A ako sa vraví náhoda praje pripraveným, aj v experimente to platí v zmysle, že je dobré poznať základné materiály, postupy a techniky. Tak ako sa spomína v knihe Nelsona Goodmana Jazyk umění: nástin teorie symbolů Constablova veta: „Maliarstvo je veda …, ktorej experimenty sú obrazy. Umelec musí pri zobrazovaní zahrať na strunu zvyku, pokiaľ chce vylúdiť nové objekty a nové spojenia. Ak je zrejmé, že jeho obraz takmer, ale nie celkom odkazuje k bežnému inventáru každodenného sveta, alebo že vyjadruje, ale zároveň sa vzpiera zaradeniu k obvyklému druhu obrazu, potom môže odhaliť prehliadané podobnosti, rozdiely, navodzovať nezvyklé spojenia a do istej miery tak pretvárať svet. A ak zobrazuje úspešne a trefne, ak sú nové spojenia dôležité a zaujímavé, potom skutočne prispieva k poznaniu.“

Na závěr….

Author(s): Not Specified Author / Language(s): Czech Publication Year: 0

Proměny vzdělávání – tedy i předškolního – nejsou „pouze“ záležitostí změn kurikulárních dokumentů. Jsou v rukou jednotlivých učitelů, kteří realizují výchovné a vzdělávací cíle v každodenní praxi. Rámcová podoba vzdělávacího programu předpokládá kreativitu učitele. Proto je třeba vytvářet v rámci vzdělávání dostatek příležitostí k rozvoji tvořivých schopností každého jedince. Neomezené možnosti nabízí právě výtvarná tvorba. V realizovaných aktivitách jsme se pokusily nastínit nejen jak tvorba probíhala, ale především jsme usilovaly o zprostředkování přínosu výtvarné tvorby jak budoucím učitelům, tak i předškolákům. Chtěly jsme také ukázat, že kvality a přínos tvoření nejsou závislé na ceně výtvarného materiálu, efektních postupech. Že kromě kresby, malby či modelování výtvarná tvorba může přesáhnout tradiční postupy a typické materiály, může se přenášet i do každodenního života a rozvíjet děti od útlého věku. Děti se totiž neučí pouze pracovat s výtvarnými prostředky, osvojovat si jejich technickou složku. Prostřednictvím tvorby se mohou vyjádřit, reagovat na skutečnost, rozvíjet estetické cítění i vztah k výtvarnému umění. Obohacujícími se tedy stávají zdánlivě jednoduché činnosti, které však nelimitují dětskou představivost, fantazii, tvůrčí odvahu. Díla, kterým věnujeme větší pozornost, nabízejí dětem intenzivní zážitky z tvorby, umožňují osvojení mnoha nových znalostí a dovedností. Především zdůrazňují nemateriální hodnoty získané tvořením.

Literatura

Author(s): Not Specified Author / Language(s): Czech Publication Year: 0