We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
Dieser Artikel befasst sich mit der Beseitigung von Störungen der Aussprache bei Kindern. Von der Autorin wurde die Methodik der Korrekturentwicklungsarbeit zur Beseitigung von Störungen der Aussprache von Sibilanten abgefasst, die auf einem System von Trainingsübungen basiert.
More...
Les principaux objectifs de ce travail sont associés à l’investigation des caractéristiques psycho-comportamentales et de certaines variables qui peuvent faciliter le processus d’identification d’adolescentes ayant un haut potentiel aptitudinal. Les résultats obtenus montrent que les facteurs du contexte social peuvent influencer de début et le mentien de la sous-réalisations scolaire.
More...
Along with the EU integration, the Bulgarian religious education had been interpreted as identity formation, rather than as confessional practice. Knowledge about the statistically dominant Eastern Orthodox Christian faith was generally perceived by local population as part of nationalist and ethnic patriotic upbringing, similar to what children were involved in socialist and previous times. Transition to democratic social order and deideologisation of education, as well as overcoming the memory of repressive cultural policy of communist regime, that excluded religious traditions as live heritage, and limited any faith to history, required new approach to religious education at churches, schools, and other cultural spaces for youth and adults as reading houses, non-governmental organisations, monasteries and convents. Multiculturalism that gave to the majority new opportunities to enjoy religious rights, at the same time empowered culturally ethnic religious minorities, that were previously discriminated. Minor religious communities demonstrated higher interest also in state-subsidised religious education in its confessional sense, as they earlier managed to organise for their members. International or ethnically and nationally diferent support to Bulgarian religious education reduced the value of its patriotic effect on population and therefore it had not become locally popular practice, until recent state edition of synodal set of Eastern Orthodox Christian church textbooks.
More...
The article presents the results of an experimental research of anxiety and fears at preschoolers. In order to investigate the anxiety and fears we applied Anxiety test for children by R. Temml, V. Amen și M. Dorca and Unfinnished sentences test by А. И Захаров. As results we established that 61,95% of preschoolers have a high level of anxiety. Besides anxiety preschoolers experience different fears: fear of punishment / verbal violence, fear of terrible scenes from movies, fear of punishment / physical violence, and fear of the dark.
More...
Any correctional work with a pupil aims to help him maximize his potential, prevent possible developmental disorders, and acquire skills that will allow him to live successfully in society. The work with pupils that have special educational needs is no exception. Within this great mission, an important place is occupied by the adaptation of pupils to a group of classmates, which is solved in the process of group and individual activities.
More...
Inquiry-based learning is considered a learning framework valued by researchers but less used by teachers, despite the fact that it has been promoted since the mid-19th century. Teaching by investigation includes methodological approaches specific to scientific inquiry, such as asking questions, documenting, testing personal ideas, solving problems, and concluding. There is no single framework for teaching by investigation, the inquiry approach being modeled by practitioners according to the proposed goals. The aim of this study is to investigate how future teachers for elementary and preschool education, involved in a distance training, design an inquiry-based learning model. The topics studied were left to the students' choice. The sampling was convenient, with 124 subjects participating in the research. The tool used in the research was an inquiry-based learning activity analysis grid. The obtained results show that the steps of formulating the assumption / hypothesis and of designing the testing of hypothesis are the most deficient. Participants face difficulties in formulating hypotheses and in substantiating them on the results of primary documentation or in correlating them with research questions. Furthermore, the testing is not correlated with the assumption or hypothesis made.
More...
The story as a possible solution to the problems faced by preschoolers and the adults around them represents the premise of using storytelling and digital storytelling at preschool age (and beyond). Recurring themes or particular contexts are exposed, through these techniques, anchoring fictional characters in fantastic worlds, mirroring the real plan. Ideas, feelings, character traits, elements of verbal, nonverbal and paraverbal expressiveness, as well as images/photos, animations, music, audio/video recordings, special effects, etc. facilitates the literacy of preschoolers, including in its digital version. The purpose of this paper is to relate these realities from the preschool universe, where through storytelling and digital storytelling, on the one hand, topics of interest are brought to the attention of children and, on the other hand, preschoolers exercise the role of active listener and even storyteller.
More...
The study of young child growth and development has sparked interest since ancient times, and today developmental psychology offers stage models of child development and how motor, volitional, and affective capacities are developed. The process of growth and development at children has a stage course and the complexity and peculiarities of each stage are exploited. Moreover, the new theories on child development describe that each stage of development has particularities, factors and relationships that reach a special, non-linear psychodynamic in which life events, the child's abilities and socio-emotional support are in a relationship of confluence. The study of stadial development in children allows, among other things, the identification of some types of relationships and activities observable both in the family environment and in the educational, school environment. In this context, the stage conceptions from developmental psychology also highlights the role of socio-emotional development in children as well as its stimulation according to its inter-individual characteristics
More...
Psychomotricity and the development of pregraphic acquisitions in preschool children involve components such as body schema knowledge, spatial organization and orientation, laterality, and temporal organization. By means of these dimensions of development, the child orients himself and then operates with concepts indispensable for his development and integration towards other educational environments such as kindergarten and then school. The preschool period is the beginning of manifestation of the most important motor, cognitive and affective acquisitions, which, through specific activities and games, facilitate the formation of fine skills in the child and prepare him for the execution of the gestures that writing actually requires. The entire physical, cognitive and graphic evolution of the preschool child is correlated with the development of motor skills and the rest of the developmental dimensions, and relevant in this sense, on the dimension of stimulation and development of fine motor skills, are the child's scribbling, drawing and writing stage.
More...
Předškolní vzdělávání procházelo mnoha změnami, které reagovaly na dobové potřeby a odrážely i pojetí dítěte a dětství. I proto můžeme ocenit přístup J. A. Komenského (1592–1670), který jako první v dějinách myšlení o výchově dokázal k dítěti přistoupit z hlediska jeho svébytnosti a specifických potřeb. Komenský si byl vědom významu spontánních činností, které ukazují na skutečné tělesné a duchovní potřeby člověka. Usiloval o propojení vlastní dětské aktivity se smyslovým poznáváním světa. Uvědomoval si také význam dětského kreslení. V Informatoriu školy mateřské1 říká, že „děti mají také do malířství a písařství zavozovány býti (…) a to třeba v třetím nebo čtvrtém roku (…) jmenovitě dáváním jim do ruky křídy (nebo uhle u chudších), a tím aby sobě punkty, čáry, háky, kliky, kříže, kolečky dělaly, jak chtí“ (Vybrané spisy I, 1958, s. 314).
More...
Děti jsou nádherné bytosti. Ať už jsme v roli rodiče, učitele či vychovatele, mohou náš život významně obohatit. Okouzlují nás svými spontánními reakcemi, společenskou bezelstností, inspirují bytím v přítomném okamžiku, udivují nekonečnou představivostí, živelnou tvořivostí a mnohými dalšími atributy dětství, které nás dospělé přitahují, navracejí do vzpomínek na vlastní celostní prožívání světa. Pozorovat psychický, fyzický a osobnostní růst malého dítěte je fascinující. Ruku v ruce s humanistickými, sociálními a ekonomickými proměnami společnosti se začalo na konci 19. století stále více vědců, lékařů a učitelů zajímat o dětství jako o samostatnou a důležitou etapu lidského života. Do té doby bylo toto období vnímáno jako stádium nejhlubší nezralosti vývoje člověka. Stejně tak byly hodnoceny, ve vztahu k dospělému projevu a bez opravdového pochopení vývojových souvislostí, i výtvarné počiny malých dětí, tedy jako nedokonalé napodobeniny reálného světa dané nezralostí psychomotoriky.
More...
Každému z nás se mohou vybavovat vzpomínky honosící se puncem vřelosti a lásky. Momenty jedinečnosti a radosti, jež jsou evokovány v daný moment významným podnětem. Tyto podněty mohou být sluchové, čichové, chuťové, hmatové, vizuální aj. Mnohé ze vzešlých vzpomínek nás vrací zpět do období dětství, do chvil, kdy radost byla dominantou a spontaneita samozřejmostí. Kdy jsme v jediném okamžiku dokázali býti astronauty a princeznami, hrdinským Honzou, jenž skolil sedmihlavou saň, nebo naopak jen prostou paní doktorkou pečující o pacienty na lůžku. Kratochvíle byly kráceny jakýmsi imaginárním prostorem, který umožňoval býti tím, kým jsme v danou dobu býti chtěli. Spektrum ztvárňovaných momentů, věcí i lidí bylo neomezené. Symbolicky byla stavěna pec, procházeli jsme se po hradním zámku a zachraňovali jsme blonďaté princezny v hradních věžích. Již před více než sto lety se k myšlenkám dětství vyjadřoval James Sully větou: „Člověk měl vždy dítě u sebe.“ (Sully, 1889, s. 1). Ačkoliv zmíněná věta spíše odkazuje k propojení ducha dospělého s duchem dětským, významovost plní jednotnou – dětské srdce a kouzlo dětství v nás žije od prvních krůčků. Kudy se ve svých představách ubírají toulky těch nejmenších?
More...
Otázky jako Kdo jsem? nebo Co je člověk? si kladli lidé od nepaměti. V 18. století si je mimo jiné znovu položil Immanuel Kant a stejné otázky vlastně stojí i na pozadí antropologie jakožto vědy o člověku. Následující text je jakýmsi pomyslným průsečíkem nazírání dětského světa prostřednictvím věd o člověku, lidském vývoji, učení a tvorbě. Jako dospělí si dovedeme představit, že svět, tak jak ho vnímáme, může být pro dítě velkou záhadou. Co teprve potom, je-li ono samo pro sebe mysteriem. Malí tvorové stejně jako velcí myslitelé mohou mít v hlavě otázky typu: Kdo jsem? nebo Co to je?, Co to znamená? Tato dětská bádání „nejsou jen výrazem zvědavosti a touhou dovědět se něco o věcech a lidech kolem, ony jdou k jádru věci, chtějí proniknout k podstatnému, mají takříkajíc metafyzický charakter“ (Pelcová, 2010, s. 9), přičemž pro dítě je typické chápat svět tak, jak se mu v daný moment jeví.
More...
Pokud má dítě předškolního věku příležitost k návštěvě galerie, muzea či jiné umělecké instituce, je obohacováno nejen tím, že se může s uměním setkávat, komentovat je či na ně reagovat vlastní tvorbou. Může také vnímat kulturní prostředí i kulturu chování a jednání druhých. Pokud je provázeno svými nejbližšími, může s nimi prožívat nevšední situace, má komu zprostředkovat zážitky, které mu umění a tvorba přinášejí. A prostřednictvím umění se může i vzdělávat. I proto se mnohé kulturní instituce zaměřují na děti předškolního věku a připravují pro ně edukační programy. Snaží se je přivést k umění, nabízejí i programy pro rodiče s dětmi, neopomíjejí ani vytváření vzdělávacích příležitostí ve formě výtvarných dílen pro mateřské školy. V galeriích je budováno zázemí pro tvorbu, aktivně jsou využívány aktuální výstavy, někde se tvoří přímo v expozici.
More...
Předškolní vzdělávání vždy nabízelo možnost vychovávat prostřednictvím tvorby a umění. Přínos výtvarné výchovy pro rozvoj dítěte vyzdvihovali mnozí pedagogičtí odborníci a teoretikové výtvarné výchovy. Význam výtvarné výchovy ve vzdělávání potvrzují četné publikace světově uznávaných odborníků, které poskytují i teoretická východiska pro výchovnou práci s dětmi předškolního věku. Také platný Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání počítá s nabídkou výtvarných činností jako prostředkem realizace vzdělávacích záměrů definovaných vzdělávacími oblastmi.
More...
Analyzovaná úloha zprostředkovává obsah vzdělávacího oboru výtvarná výchova a, jak je v daném oboru obvyklé, je postavena na vlastních tvůrčích činnostech žáků a na jejich reflexi. Během ní dochází k uchopení a zpětnému rozpoznání vzdělávacího obsahu – ať již předem plánovaného, anebo nově objeveného – díky vlastní tvorbě nebo prostřednictvím interakce s uměleckým dílem. Předložená kazuistika přináší rozbor úlohy s názvem Tajemná zahrada, během níž žáci vytvářeli společné expresivní dílo nesoucí znaky běžné pracovní činnosti a zároveň umělecké akce na bázi akčního umění, resp. land artu, guerilla gardeningu a kolaborativního, site specific umění.
More...
In the following we present a part of an environmental awareness programme developed for the lower primary school. An important element of the programme is the playful introduction of knowledge, exploration and action-based involvement, which not only changed the children's attitudes but also their patterns of action. They have been able to find information on the topic independently and to see the connections between the local and the global. They recognised bad routines and were able to transform the actions of themselves and their surroundings for a more sustainable future.
More...
Starting from the epigenetic principle that explains human development as being influenced by internal factors (heredity) and external factors (environment and education), based on an experimental design, the study presents the way in which the premises for the development of the personality of young schoolchildren are shaped under the influence of various educational practices of the family. The entire investigative approach is based on a case study that illustrates the evolution of a young school children during three and a half years in which he was observed, from the beginning of the preparatory class to the middle of the third grade. In order to collect relevant information about the family circumstances in which the child grows up, about the premises of his personality, but also about the educational practices shown by the family members involved in his education, a variety of methods, techniques and research tools were used, such as: the survey on questionnaire and interview basis, anamnesis, observation and observation grid, analysis of the products of school activities, the child’s school results and his behavior in the school environment, objective personality tests, projective techniques (test for evaluating self-image and self-esteem, the “Family drawing” test). The analysis of the data obtained following the observation and permanent investigation of the subject’s trajectory during the first years of school highlighted the way in which the educational practices applied by the parents are reflected in his attitude. Presenting different manifestations in the face of varied circumstances during the study dimensions of the subject’s personality were outlined and this reflects the attitude he has in relation to himself, his family, the school, and the others.
More...
In our study, The Role of the Didactic Methods in teaching Religion, Traditionally and Online, we wish to emphasize the importance and the impact that these didactic instruments have in the process of teaching, learning and assessment of Religion. The didactic means focus on the development of the educational process on a psychological and pedagogical level, so that the information transmitted and assimilated to become enriched with the help of the material forms, which are in agreement with the pedagogical function of the element, to connect the theory with the reality, to give life to the word on an imaginative level and to help the cognitive process on an intuitive and deductive level. This aspect impresses to the manner of use several operational features which refer to the level of efficiency and value given to teaching, which means that the didactic methods are not used only to be written in a didactic plan, to enrich the class environment or to just fill the surface of the dais.
More...
During preschool education, children assimilate important acquisitions of communication with themselves and others using role play. Studies show that promoting communication and social skills in children at early ages can be achieved naturally through play in kindergarten. In this way, role-play becomes both a daily practice of communication for the child and an efficient teaching instrument in exploring all dimensions of child development in a holistic way. The literature also mentions some important functions of kindergarten games, such as the information function, the adaptation function, the formative function, the socialisation function and the psychological function.
More...
