Publisher: Ústav mezinárodních vztahů

The Czech Republic and Russia: How Long After EU Enlargement?

Česká Republika a Rusko: Jak dál po rozšíření EU?

Author(s): Petr Kratochvíl / Language(s): Czech

Keywords: Czech Republic; Russia; EU; EU accession; foreign policy; politics;

Rok 2004 byl pro Českou republiku (ČR) v mnoha ohledech přelomový, přičemž zásadní změnou byl český vstup do Evropské unie. Ve zcela odlišném prostředí EU si Česká republika postupně stanovuje priority, na něž se zaměří její zahraniční politika. Často zmiňovanou prioritou je přitom Ruská federace. Avšak přestože se přednostní orientace české zahraniční politiky na Rusko opakovaně objevovala v projevech nejvyšších českých představitelů, praktická náplň naší politiky vůči Rusku se vytváří jenom velmi pomalu. To souvisí jednak s rychle se měnící situací v Rusku a jednak s konfrontací české zahraniční politiky s postojem evropských institucí i jednotlivých členských států. ČR si ale váhání nemůže dovolit: Nové členské země jako například Polsko nebo Litva se v unijní politice vůči Rusku angažovaly od okamžiku vstupu do EU a jsou dnes všeobecně vnímány jako spolutvůrci postojů EU vůči Rusku i celému Společenství nezávislých států. V případě ČR tomu tak přes snahu českého ministerstva zahraničí dosud není a naši zemi nevnímá jako významného aktéra ani ruská diplomacie. Aktivizace české zahraniční politiky vůči Rusku by zároveň byla vhodným gestem v souvislosti s možnou návštěvou prezidenta Putina v ČR. ČR však může ze své dosavadní malé vyprofilovanosti ve vztahu k Rusku paradoxně i získat. Vztahy Ruska s Evropskou unií jsou napjaté a nové členské země většinou zvolili také poměrně ostrý tón. Zároveň se v posledních měsících zvyšuje asertivita Putinovy administrativy, a to jak v Rusku samotném, tak i ve vztahu k zahraničí. Naše země, která je v tomto sporu vnímána jako víceméně neutrální aktér, proto může sehrát významnou prostředkující roli. Tento text má čtyři základní části: Přehled institucionálních a smluvních vazeb mezi EU a Ruskem, stručný seznam základních problémů, doporučení pro EU jako celek a specifická doporučení pro ČR.

More...

Dilemmas of Development Policy

Dilemata rozvojové politiky

Author(s): Ondřej Horký / Language(s): Czech

Keywords: foreign policy; developmental policy; foreign development cooperation; Czech Republic; EU;

Dne 8. listopadu 2005 se konala v Praze konference „Mezi pragmatismem a ideály. Jakou úlohu mají normy při formulaci zahraniční politiky?“. Její třetí a poslední blok „Dilemata rozvojové politiky“ byl věnován zkušenostem tří velkých dárců: Německu, Kanadě a Evropské unii. Panelu, kterému předsedal náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Tomáš Pojar, se zúčastnili Günther Mainhold ze Stiftung Wissenschaft und Politik v Berlině, Yiaqadeesen Samy z Norman Paterson School of International Affairs v Ottawě a Geert Laporte z European Centre for Development Policy Management v Maastrichtu. Příspěvky diskutoval Petr Halaxa, bývalý vedoucí Rozvojového střediska Ústavu mezinárodních vztahů. Na základě rozporů či problémů, se kterými se jednotliví poskytovatelé rozvojové pomoci setkávají, zde formulujeme obecná dilemata rozvojové politiky. Ve srovnání se současnou vládní politikou zahraniční rozvojové spolupráce vyvodíme doporučení pro „znovuvynořujícího se dárce“, kterým je Česká republika.*

More...

European integration and democracy: consensus on a democratic deficit and disputes about its inevitability

Evropská integrace a demokracie: shoda o demokratickém deficitu a spory o jeho nevyhnutelnosti

Author(s): Jan Karlas / Language(s): Czech

Keywords: politics; EU integration; EU democracy; EU political system; public scrutiny;

Dne 3. listopadu 2005 se v Brně uskutečnila poslední konference cyklu „Evropská integrace a evropská veřejnost“ nazvaná „Evropská integrace a demokracie – rozhodovací proces a veřejná kontrola“. Společným rysem všech pohledů, které se na konferenci objevily, byla shoda o tom, že politický systém Evropské unie (EU) se z hlediska demokracie vyznačuje určitými nedostatky. Konference tak potvrdila názor převládající v probíhajících diskusích o stavu demokracie v EU, podle kterého se EU vyznačuje tzv. demokratickým deficitem. Protože různí kritikové demokratického deficitu EU často kladou důraz na odlišné roviny politického systému EU, snažíme se v tomto shrnutí o syntetický přístup, který věnuje pozornost všem zdůrazňovaným rovinám politického systému EU a tedy všem hlavním prvkům demokratického deficitu EU.

More...

Can the big countries allow themselves to be kind?

Mohou si velké země dovolit být vlídné?

Author(s): Lucie Königová / Language(s): Czech

Keywords: politics; foreign policy; USA; Great Britain; France; Germany; Czech Republic;

Dne 8. listopadu 2005 se konala v Praze konference „Mezi pragmatismem a ideály. Jakou úlohu mají normy při formulaci zahraniční politiky?“. Její druhý blok „Mohou si velké země dovolit být vlídné?“ se zabýval otázkou norem v zahraniční politice současných a bývalých velmocí – USA, Velké Británie, Francie a Německa. V panelu, jemuž předsedal Jiří Schneider (Program of Atlantic Security Studies, Praha), na toto téma hovořili Frédéric Charillon, ředitel pařížského Centre d'etudes en Sciences Sociales de la Défense, Ward J. Thomas z College of the Holy Cross v massachusettském Worcesteru, dále Günter Hellmann z Johann Wolfgang Goethe Universität ve Frankfurtu nad Mohanem a konečně Christopher Coker z London School of Economics. Příspěvky těchto čtyř expertů diskutoval Pavel Barša, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. V pronesených příspěvcích a následné diskusi se výrazně profilovala čtyři hlavní témata spojená s otázkou norem v zahraniční politice velkých zemí. Tento policy paper se soustředí nejen na ně, nýbrž i na doporučení pro Českou republiku. Ta je sice, na rozdíl od výše zmíněných, malým státem, nicméně zahraniční politika současných i bývalých velmocí má na ni bezprostřední dopad. Je tedy žádoucí, aby ČR hledala optimální strategii spojenectví s těmito zeměmi.

More...

The Czech Republic as an immigrant country

Česká republika jako přistěhovalecká země

Author(s): Pavel Barša,Andrea Baršová / Language(s): Czech

Keywords: politics; Czech Republic; migration; policy paper; Czech immigration policy;

Po roce 1989 prošla česká společnost řadou zásadních změn - jednou z nich je proměna ze země nulové imigrace v přistěhovaleckou zemi de facto. Český stát reagoval na novou situaci budováním mechanismů imigrační kontroly a dalšími opatřeními. Doposud ale nepřijal ucelenou přistěhovaleckou strategii, a dokonce ani nezodpověděl otázku, zda je taková strategie potřebná. Tento policy paper zodpovídá tuto otázku kladně. Formuluje tři alternativní strategie, obhajuje jednu z nich a uvádí praktické důsledky, které by její přijetí mělo pro českou přistěhovaleckou politiku.

More...

What to do with the European Constitutional Treaty?

Co dělat s Evropskou ústavní smlouvou?

Author(s): Petr Drulák,Jan Karlas / Language(s): Czech

Keywords: European Constitutional Treaty; Czech Republic; institutional reform; France; Netherlands;

Když občané Francie a Nizozemska odmítli Evropskou ústavní smlouvy, nejvyšší představitele států EU vyzvali k reflexi, která by měla přinést návrhy týkající se dalšího osudu tohoto dokumentu. Čeští politici tuto výzvu pochopili tak, že ústavní smlouva mizí z politické agendy a že se jí proto už nemusí zabývat. Opak je pravdou. ČR musí záhy k této otázce zaujmout jasnou pozici. Dlouhodobě platí, že řada členských států EU má zájem na institucionální reformě. Ač ústavní smlouva je v současné podobě mrtvá, její text představuje východisko pro další diskuse o institucionální reformě. Bezprostřední impuls této diskusi dávají začínající německé předsednictví EU a nadcházející prezidentské volby ve Francii.

More...

France and the Treaty on European Constitution

Francie a smlouva o Evropské ústavě

Author(s): Jan Eichler / Language(s): Czech

Keywords: European integration; social policy; energy security; environmental protection; migration;

I po neúspěchu referenda v roce 2005 je Francie nadále jednoznačným stoupencem a jednou z hlavních hnacích sil procesu evropské integrace. Zesílila důraz na sociální dimenzi evropského modelu a na naplňování cílů Lisabonské strategie. Všichni tři hlavní kandidáti prezidentských voleb se shodují, že je nutné napsat nový text ústavní smlouvy, který by měl zdůraznit význam sociální politiky, energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí a společného přístupu k přistěhovalectví. Podporují další rozvoj zesílené a strukturované spolupráce a vytvoření funkcí prezidenta EU a ministra zahraničních věcí EU. Dva uchazeči se vyjadřují ve prospěch nového referenda, třetí (a doposud nejlépe připravený z nich) to odmítá a navrhuje „zjednodušenou smlouvu“, ke které by se nejprve vyjádřila mezivládní konference a potom francouzský parlament. A právě ten se z pohledu dalšího pokroku evropské integrace jeví jako nejlépe připravený a nejméně problémový. Ať vyhraje kdokoli, k textu z roku 2005 se vracet nebude. V určité parafrázi se znovu uplatní stará francouzská zásada: text smlouvy je mrtev, ať žije nový text.

More...

Czech Republic - The future of the European Union: What to do with the European Constitutional Treaty?

Česká Republika - A budoucnost Evropské Unie: Co s Evropskou ústavní smlouvou?

Author(s): Petr Drulák,Jan Karlas,Vít Beneš / Language(s): Czech

Keywords: politics; EU; Czech Republic; Constitutional Treaty; internal market; economic policy; Union's external action;

Pozice české vlády k základním otázkám budoucího uspořádání EU nabývá v posledním období konkrétnější obrysy. Vláda přijala převažující evropskou představu, že východiskem dalších jednání o uspořádání EU by měl být stávající návrh Evropské ústavní smlouvy (dále jen ústavní smlouva). Současně však zdůraznila, že nová smlouva by měla být přehlednější a jednodušší. Co bychom z tohoto dokumentu měli zachovat, co změnit a čeho se úplně vzdát? Na tuto otázku se snažila odpovědět expertní skupina,1) která se od ledna do března tohoto roku scházela v Ústavu mezinárodních vztahů. Tato diskusní setkání byla iniciována náměstkem místopředsedy vlády pro evropskou integraci Jiřím Šedivým s cílem vyhodnotit z hlediska českých představ o EU nejdůležitější změny, které oproti stávajícímu stavu přináší ústavní smlouva. Tradiční českou rozpolcenost v otázkách evropské integrace se skupina snažila překonat trojím způsobem.

More...

Afghan Challenge

Afghánská výzva

Author(s): Jan Eichler / Language(s): Czech

Keywords: NATO; Afghanistan; peace; non-military assistance; Islamic world;

Vrcholná schůzka NATO, kterou v listopadu roku 2006 hostila Riga, zdůraznila, že „podstatnou prioritou“ Aliance pro nejbližší léta je přispět k míru a stabilitě v Afghánistánu a vytvořit tam stabilní, demokratickou a prosperující zemi zbavenou drog, terorismu a strachu. Proto se předpokládá výrazné navýšení nevojenské pomoci Afghánistánu a nedílně s tím se klade velký důraz na zkvalitnění činnosti spojeneckých vojáků, kteří v Afghánistánu působí v rámci ISAF pod mandátem RB OSN. Mise ISAF ale bude velmi náročná a často i nebezpečná pro všechny nasazené, pro vojáky, pro civilní odborníky a nakonec i pro nejvyšší činitele NATO. Všichni účastníci budou muset v prvé řadě překonávat řadu velice nepříznivých skutečností, jimiž jsou zejména odlehlost Afghánistánu, mimořádně náročné přírodní podmínky, velmi specifická mentalita tamního obyvatelstva a v neposlední řadě i agresivní a nanejvýš záludné postupy protikoaličních bojovníků. Teprve po jejich zvládnutí bude možné naplňovat pozitivní úkoly mise, které jsou zaměřeny na obnovu a rozvoj a jejichž naplnění by mělo obrovský význam nejen pro Afghánistán, ale i pro celý islámský svět.

More...

How will the Presidency be held? France, the Czech Republic and Sweden have led the European Union

Jak budou probíhat předsednictví? Francie, Česká republika a Švédsko v čele Evropské unie

Author(s): Eliška Tomalová / Language(s): Czech

Keywords: France; Sweden; Czech Republic; EU; presidency; development in the EU;

Dne 5. prosince 2007 se na Ministerstvu zahraničních věcí ČR konala konference „Jak budou probíhat předsednictví? Francie, Česká republika a Švédsko v čele Evropské unie“. Jejím cílem bylo ukázat představu daných tří zemí o nadcházejících předsednictvích Rady Evropské unie (EU). Mezi hlavní témata konference patřilo zapojení aktérů do přípravy a výkonu předsednictví, možné priority jednotlivých zemí a zasazení nadcházejících předsednictví do obecného kontextu vývoje v EU. Společného jmenovatele všech tří okruhů představovala otázka úspěšného zvládnutí předsednické role.

More...

Should China be a priority for Czech foreign policy in Asia? No

Má být Čína prioritou české zahraniční politiky v Asii? Ne

Author(s): Rudolf Fürst / Language(s): Czech

Keywords: politics; Czech Republic; China; foreign policy; government;

Rostoucí mezinárodní význam Čínské lidové republiky (ČLR) nutí českou zahraniční politiku tuto skutečnost reflektovat. Ekonomický potenciál asijské velmoci je velkou výzvou ve snaze posílit a diversifikovat české exportní a investiční aktivity. Vzhledem k omezené veřejné debatě v ČR na toto téma, které je znejasněno vzájemnými ataky politických stran a zamlženo vlivem médií, a s ohledem k nedostatečnému počtu akademických výstupů, zaslouží zamyslet se, do jaké míry je ČLR v současné české politice v Asii zohledněna. O důvod víc je, že opoziční Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) prostřednictvím předsedy Jiřího Paroubka opakovaně vyslovila kritiku současné vlády za nedocenění významu ČLR (interview Rudolf Fürst a také časopis Ekonom), s vyjádřením názoru, že existuje skupina zemí, k nimž náleží také ČLR (kromě ní např. dále Rusko, Indie a další), kterým by měla být věnována větší pozornost. Explicitně předseda Paroubek jako hlavní prioritu ČLR neuvedl, v interview (Rudolf Fürst) souhlasil s vytipováním více asijských zemí najednou (Indie, ČLR, Japonsko, Mongolsko, Vietnam). Sama idea, zda by měla ČLR být hlavní prioritou, však stojí za uvážení, bez ohledu na její autorství a vnitropolitický kontext.

More...

German Presidency 2007 as an inspiration for the presidency of the Czech Republic in 2009?

Německé předsednictví 2007 jako inspirace pro předsednickou funkci ČR v roce 2009?

Author(s): Vladimír Handl / Language(s): Czech

Keywords: German presidency 2007; Czech presidency 2009; reform; foreign relations; EU; chairman;

Německé předsednictví v Evropské unii na jaře 2007 se stalo „učebnicovým příkladem“ úspěšnosti koncentrované snahy vyvést multilaterální jednání ze slepé uličky. SRN byla v hlavních bodech předsednické agendy až překvapivě úspěšná: podařilo se zejména překonat zablokování reformního procesu a dosáhnout nové kvality v oblasti energetické politiky a ochrany klimatu. Základem tohoto úspěchu bylo • posílení vnitřní jednoty německé politiky, • schopnost předem obnovit řadou promyšlených kroků důvěru v její evropský charakter, • schopnost soustředit na úkoly předsednictví rozsáhlé institucionální a finanční kapacity, • použití odlišných technik jednání, odpovídajících zvláštnostem projednávané agendy, • konsenzuální styl kancléřky Merkelové a ministra zahraničí Steinmeiera, kteří efektivně koordinovali německou politiku, hovořili důsledně vůči EU i světu „jedním hlasem“ a neústupně konstruovali přijatelné kompromisy.

More...

How to continue with "European diplomacy"?

Jak dál s „evropskou diplomacií“?

Author(s): Vít Střítecký / Language(s): Czech

Keywords: EU foreign policy; Treaty of Lisbon; European diplomacy; Czech Republic; consular policy;

Evropská služba pro vnější činnost (dále Služba) představuje nový institut v zahraniční politice EU, kterou zavádí Lisabonská smlouva a která by mohla svým významem přesáhnout sémantický význam často používaného spojení „evropská diplomacie“. Její budoucí fungování by se mělo stát odpovědí na rostoucí význam EU v mezinárodním měřítku a mělo by nadále zefektivnit ochranu a prosazování zájmů EU a jejích členských zemí. 2. Lisabonská smlouva přikládá existenci Služby značnou důležitost v rámci externích vztahů EU, na druhou stranu však většinu konkrétních opatření ponechává na dalších jednáních členských států a institucí EU. Vytvoření Služby zásadně ovlivní nejen fungování a organizaci vnějších vztahů EU, ale některé aspekty Služby mohou proměnit i charakter národních diplomacií. 3. Česká republika by měla jednáním věnovat zvýšenou pozornost, neboť očekávané efekty zavedení Služby by pro ČR mohly být velmi pozitivní. Z hlediska institucionálního ukotvení by ČR měla podpořit spíše umírněnější řešení nevytvářející novou „instituci“, což by mohlo ulehčit rozhodování o jejím zabezpečení v rámci současného rozpočtového výhledu. ČR by měla usilovat o efektivní přeměnu delegací Komise v unijní zastoupení a podporovat transfer některých funkcí národních ambasád především v oblasti konzulární politiky. ČR by také měla podpořit ponechání již komunitarizovaných oblastí rozšíření, rozvoje či obchodu v gesci Komise. Z pohledu personálního zabezpečení by měla usilovat o rovnoměrné postavení českých diplomatů, které by však nemělo vycházet ze systému kvót.

More...

European Security Strategy (ESS 2003) and its comparison with NATO Strategic Concept (1999) and National Security Strategy USA (NSS 2002)

Evropská bezpečnostní strategie (ESS 2003) a její srovnání se strategickou koncepcí NATO (1999) a National Security Strategy USA (NSS 2002)

Author(s): Jan Eichler / Language(s): Czech

Keywords: NATO Strategic concept 1999; security; terrorism; EU; USA; Czech Republic; military;

Strategická koncepce NATO 1999 byla napsána ještě před 11. 9. 2001 a vůbec se nezabývala konkrétními možnostmi nasazení ozbrojených cil NATO. • NSS 2002 byla napsána pod vlivem teroristických úderů ze dne 11. 9. 2001, a proto položila hlavní důraz na vojenské svrhávání režimů podporujících terorismus, na další upevňování vojenské síly USA, na unilateralismus při posuzování bezpečnostních hrozeb a na preemptivní údery. • Evropská unie je ve vojenské rovině podstatně slabší než USA, a proto si nemůže klást srovnatelné cíle, její bezpečnostněpolitické ambice jsou mnohem skromnější. • ESS 2003 vytyčila tři dlouhodobé cíle, jimiž se implicitně distancovala od postupu Bushovy administrativy. Přesto však EU nadále zůstává strategickým spojencem USA. Má stejné priority, ale odlišné způsoby jejich dosahování. • Česká republika by se v během svého předsednictví měla angažovat v zájmu rozšiřování a prohlubování bezpečnostní a obranné spolupráce mezi NATO a EU. • V rámci EU by se ČR měla orientovat především na tzv. euroatlantický proud a vyjadřovat se k důležitým námětům a ovlivňovat proces aktualizace ESS. • Česká republika by měla všestranně podporovat další rozvoj civilní dimenze ESDP, včetně naplňování CHG 2010. • V rámci EDA by ČR měla usilovat o co nejrozsáhlejší zapojení malých a středních podniků českého zbrojního průmyslu.

More...

Peaceful use of nuclear energy in the current global context of non-proliferation of weapons of mass destruction

Mírové využívání jaderné energie v současném globálním kontextu nešíření zbraní hromadného ničení

Author(s): Miroslav Tůma,Veronika Bílková / Language(s): Czech

Keywords: nuclear energy; environment; nuclear weapons; multilateral non-proliferation processes; Czech Republic;

Rostoucí spotřeba energie společně se zájmy na ochraně životního prostředí vytváří tlak na zvýšení využívání jaderné energie ve světě. Zvýšení s sebou ale nese významné riziko masivní proliferace jaderných zbraní. • Nejúčinnější odpověď na dané riziko představují v současnosti multilaterální iniciativy koordinované MAAE, popř. OSN. Iniciativy omezují počet zemí zapojených do jaderného cyklu tím, že koncentrují jaderné procesy do několika mezinárodně kontrolovaných míst, z nichž se zajišťuje distribuce. • Česká republika by měla pokračovat v aktivní podpoře mnohostranných neproliferačních procesů, zejména v rámci MAAE. Konkrétně by podpora ČR měla spočívat například v rozšíření pomoci zemím SNS a Balkánu, účasti na cvičeních PSI a propagaci výhod kontrolně vývozních režimů.

More...

Integration of the Western Balkan countries into the EU and NATO

Integrace zemí západního Balkánu do EU a NATO

Author(s): Filip Tesař / Language(s): Czech

Keywords: EU; NATO; integration; Western Balkan countries; security strategy and security sector;

První polovina roku 2008 byla na západním Balkáně poznamenána několika událostmi, které dodaly integraci zemí západního Balkánu do EU a do NATO novou dynamiku. Vyhlášení a následné uznávání nezávislosti Kosova vneslo do vztahu jak EU, tak NATO k regionu nový impulz. Byly podepsány asociační dohody se Srbskem a Bosnou a Hercegovinou (BaH), takže všechny balkánské státy s výjimkou Kosova jsou nyní přidruženými zeměmi EU. Černá Hora ohlásila úmysl podat žádost o členství v EU na podzim 2008 a jejího příkladu budou pravděpodobně následovat i ostatní přidružené země. Do NATO byly přizvány Chorvatsko a Albánie (nikoli však Makedonie) a Černá Hora a BaH zahájily programy intenzivní spolupráce s NATO. Sestavení jasně proevropské vlády v Srbsku nepřineslo pouze obrat směrem k EU, ale také diskusi o reformě bezpečnostní strategie a bezpečnostního sektoru v zemi, takže lze rovněž očekávat zájem o prohloubení spolupráce s NATO. Zadržením Radovana Karadžiće došlo k významnému oteplení ve vztazích mezi EU a Srbskem. Balkán je jediným regionem sousedícím s EU, který dostal jednoznačný příslib perspektivy členství. NATO podobnou perspektivu oficiálně neadresovalo, postupná integrace balkánských zemí však evropskou integraci v mnohém připomíná. V posilování vzájemných vztahů se zeměmi regionu vidí EU i NATO možnost udržení a posílení regionální stability. ČR přímo s regionem nesousedí a ohrožení stability by se jí dotklo pouze nepřímo, sdílí však jako členská země EU i NATO kolektivní zájem. Proto je důležité udržovat si průběžný přehled o pokroku ve sbližování západobalkánských zemí s EU i s NATO i o možných výhledech, zejména v souvislosti s možnými překážkami v tomto procesu. Zvláště důležité je to v souvislosti s přípravou českého předsednictví EU, pro něž je západní Balkán jednou z priorit. Z hlediska NATO jsou dnes pro Českou republiku důležité zejména vztahy mezi Srbskem a Kosovem: v Kosovu má Česká republika poslední velký kontingent v zahraniční vojenské misi na evropském území.

More...

Contrasting Approaches to the Crisis: New Threats and Opportunities within and beyond the EU

Contrasting Approaches to the Crisis: New Threats and Opportunities within and beyond the EU

Author(s): Ondřej Horký / Language(s): English

Keywords: EU; global financial and economic crisis; market; democratic administration; international monetary system;

In early July, the second conference of the Czech-French Europe Dialogue series took place in Prague. Six Czech and French economists and political scientists met to discuss the impacts of and the responses to the ongoing global financial and economic crisis. The participants highlighted the following points: • Despite the global effects of the crisis, governments’ responses originated at the national level and did not lead to institutional changes at the international level. While the financial sector requires selective regulation, there is not enough will to strengthen the governance of the global economy. • The crisis has affected EU member states in different ways. Moreover, its perception and the measures undertaken vary among nations according to their historical experience. The neoliberal vogue in the mainstream discourse has ended and the continental economic models were rehabilitated. The crisis gives us an opportunity to find a European consensus on the balance between the importance of market incentives and institutional regulation. • National measures to mitigate the adverse social impacts of the crisis have suspended the Stability and Growth Pact and substantially increased the current public debt. Its repayment may take as long as two decades and it presents a major challenge for the social and intergenerational solidarity in the EU. • The declining dominance of the United States in the global economy and the new democratic administration present an opportunity to foster transatlantic relations. The EU should unite its voice to promoting necessary reforms of the international monetary system and finding new ways of financing the economic growth in order to overcome the growing imbalance between developed and emerging markets.

More...

German policy towards Russia - the importance of the European Union context

Německá politika vůči Rusku – význam kontextu Evropské unie

Author(s): Vladimír Handl,Tomáš Ehler / Language(s): Czech

Keywords: German; Russia; EU; strategic partnership; international security; civil power; soft power;

Německo-ruské vztahy se nacházejí v jakési post-bismarckovské éře a SRN vnímá Moskvu jako zcela nezbytného partnera. Na rozdíl od konce 19. století se ovšem Berlín snaží zprostředkovat funkční provázání Ruska nejen s Německem, ale i s NATO/EU. Koncepce „strategického partnerství“ s Ruskem představuje ambiciózní etiketu pro spolupráci, jež má i evropský rozměr. Lze jej chápat jako snahu budovat prakticky orientované bezpečnostní partnerství (řešení problémů mezinárodní bezpečnostní agendy), energetické partnerství (spolehlivost/perspektivnost dodávek energetických surovin) a export německých/evropských norem a technologií v rámci tzv. modernizačního partnerství. Ve všech těchto oblastech Německo vystupuje jednak primárně jako civilní mocnost (důraz na prevenci, politické, právní a ekonomické instrumenty) a jednak jako soft power (uplatnění hospodářské, politické a kulturní přitažlivosti Německa a jeho modelu).

More...

The liberalization of the internal electricity and gas market and the process of forming a common EU energy policy in the interest of the Czech Republic

Liberalizace vnitřního trhu s elektřinou a plynem a proces formování společné energetické politiky EU v zájmu České republiky

Author(s): Lukáš Tichý / Language(s): Czech

Keywords: liberalizing the internal energy market; energy security of EU and Czech Republic; energy policy; gas; electricity markets;

Policy paper zkoumá důležitost liberalizace vnitřního energetického trhu v procesu formování společné energetické politiky a jeho význam pro zajišťování energetické bezpečnosti EU a České republiky. Na domácí úrovni by měla vláda ČR věnovat mnohem větší pozornost současným procesům vedoucím k vytváření vnitřního trhu s elektřinou a plynem v EU. Na regionální úrovni by vláda ČR by měla prosazovat propojení energetické infrastruktury a trhů s plynem a elektřinou ve středoevropském prostoru. Podpora českých zájmů při prosazování energetické politiky na úrovni EU by měla být organizována v rámci užší spolupráce mezi MZV, MPO, MŽP a Úřadem vlády ČR vytvořením zvláštní meziresortní komise pro energetiku.

More...

Who is Afraid of the D-word? Towards the Democratic European Union

Who is Afraid of the D-word? Towards the Democratic European Union

Author(s): Vít Beneš / Language(s): English

Keywords: EU; economic governance; democratic deficit; contemporary EU system of government; eurozone;

After decades of discussions, the EU offered very little to mitigate its democratic deficit. Now, faced with three imminent crises (the debt crisis, the euro crisis, the banking crisis), the “EU leaders” do not seem to bother with the questions of the democratic accountability and legitimacy of the EU’s / eurozone’s “economic governance”. This paper tries to revisit the democratic deficit debate. Some of the contributors to the debate conceptualized the democratic deficit as an imbalance between executive and legislature. But the conceptualization of the democratic deficit applied in this paper is different. In my conceptualization, I follow an iconic phrase uttered by Abraham Lincoln: “Democracy is the government of the people, by the people, for the people”. On a more abstract level, a system of government is legitimate if those who are governed (government of) correspond to those who govern (government by). A democratic deficit occurs if a people are governed (government of the people), but they themselves do not govern. 1. The contemporary EU is an undemocratic “government of the people by the states”. This system of government is not legitimate because those who are governed (the main subjects of the EU law – individuals who collectively form the People of the Member States) do not govern, and they do not produce the EU law. The contemporary EU system of government is not a government of the people by the people. In the EU, the states (who collectively form the European International Society)1 govern the people. 2. The European Union does not face a choice between a “less integrated Europe” and a “more integrated Europe”. The EU faces three basic questions that should not be confused: Who is governed on the EU level (states or people)? Who governs on the EU level (states or people)? Which competences should be transferred to the EU level, and which competences should remain on the national level? Different answers to these three questions lead to a number of possible institutional designs. However, only some of these institutional designs are democratic and legitimate. 3. A democratic (federal) European Union can be established without additional transfer of competences from the national level to the EU level. The democratic deficit of the EU is eliminated once the People of the Member States (individuals who are the subjects of the EU law) are allowed to govern themselves (create the EU law) within a specific scope of the EU’s competences. The (lack of) democracy on the EU level is not related to the scope of the EU competences, and this paper makes no recommendation regarding the scope of the EU competences. 4. As long as the EU law engenders rights and obligations for individuals, the democratization at the EU level is the only way to ensure its legitimacy. This paper proposes the creation of a Democratic Compact for the EU which would shift the decisionmaking power from the bodies that represent the European International Society of States (the European Council, the Council of the EU) to the bodies that represent the People of the Member States (the European Parliament, the President of the EU). The EU and the eurozone are becoming two distinct entities. Thus, a separate Democratic Compact is suggested for the eurozone.

More...