Series:Ústav mezinárodních vztahů POLICY PAPERS

How do you like Czech Paradiplomacy?

Jak si stojí Česká Paradiplomacie?

Author(s): Petr Drulák,Lucie Königová,Petr Kratochvíl / Language(s): Czech

Keywords: Paradiplomacy; international relations; regionalization; EU; Czech Republic;

Mezinárodní vztahy bývají často ztotožňovány s diplomacií. Zapomíná se přitom na to, že vedle zahraničních aktivit států jsou důležitou součástí mezinárodních vztahů také zahraniční aktivity měst a regionů, označované jako paradiplomacie. Domácí i zahraniční zkušenosti ukazují, že paradiplomacie je nutným důsledkem procesu regionalizace, který vede k přenášení kompetencí ústředních institucí států na města a regiony. Paradiplomacie přináší svým účastníkům řadu výhod, účastníci si mohou například vyměňovat zkušenosti s řešením regionálních a komunálních problémů, mohou získávat finanční prostředky od EU a mohou flexibilně reagovat na výzvy mezinárodního prostředí. Paradiplomacie však také klade na své tvůrce určité nároky. Pokud mají být úspěšní, tak musí být schopni realisticky definovat své cíle a k jejich prosazování najít nejvhodnější partnery, ať už se jedná o ústřední instituce státu, podniky nevládní organizace či mezinárodní partnery. Jak si v tom stojí česká paradiplomacie?

More...

How to evaluate Safety Risks and Risks of Today’s World?

Jak vyhodnocovat Bezpečnostní Hrozby a Rizika Dnešního Světa?

Author(s): Jan Eichler / Language(s): Czech

Keywords: international relations; security threat and risk; NATO Rome Declaration on Peace and Co-operation; terrorism; Security Risk or Security Challenge;

Od skončení studené války se ve světě i v ČR trvale diskutuje o pojmech bezpečnostní hrozba a riziko. Významným mezníkem se stala Římská deklarace NATO o míru a spolupráci (listopad 1991). Ta se pod vlivem zásadní změny mezinárodní situace zcela odklonila od pojmu hrozba, protože od té doby byl po čtyři desetiletí spojován výlučně s Varšavskou smlouvou a zejména pak se SSSR. Pojem hrozba nahradila výrazem bezpečnostní riziko (Security Risk) či bezpečnostní výzva (Security Challenge). Pod tato slova zahrnula i terorismus a šíření ZHN. Další vývoj však ukázal, že to byla vážná chyba. Ve skutečnosti totiž nešlo ani o rizika, ani o výzvy, ale naopak o vážné hrozby. Na počátku 90. let to byly zdánlivě skryté, latentní hrozby, které se během následujícího desetiletí přeměnily na dvě nejvážnější a nenaléhavější bezpečnostní hrozby globálního rozměru.

More...

"Europeanization" of the KSČM between "Orthodoxy" and "Eurocommunism"?

„Evropeizace“ KSČM mezi „Ortodoxií“ a „Eurokomunismem“?

Author(s): Vladimír Handl / Language(s): Czech

Keywords: Czech Communist Party; Czech policy; EU; europeization; political party; external program initiatives;

KSČM se stala často diskutovaným tématem české politiky a publicistiky. Stabilizovala a posílila svou pozici na české politické scéně, v posledních letech se před ní otevírá i regionální a evropský rozměr politického působení a to zejména se vstupem České republiky do EU. Jednou z významných otázek proto bude, jak stranu ovlivní zpožděný proces “evropeizace”. Jak se projeví institucionální, personálního a informační propojování s EU a odpovídajícími stranickými subjekty, zejména heterogenní levicovou GUE/NGL a Stranou evropské levice? Jak, nakolik a s jakým výsledkem bude strana (její poslanci, vedení, odborné zázemí, zaměstnanci, nižší organizační stupně – okresní, embryonální krajské stupně a členské organizace) vstřebávat nebo odmítat ideové, normativní, institucionální a politické “knowhow” EU, států a aktérů prioritně národně anebo převážně evropsky orientovaných? Procesem “evropeizace” již od počátku 90.let tak či onak procházejí všechny hlavní politické subjekty České republiky a dalších nových členů EU. Obecněji jde o otázku, jak - nebo zda vůbec - reaguje KSČM na vnější programové podněty, včetně zahraničních modelů.

More...

How to implement Development Cooperation after EU Accession?

Jak realizovat Rozvojovou Spolupráci po Vstupu do EU?

Author(s): Petr Jelínek / Language(s): Czech

Keywords: EU Accession; Public Procurement Act; development cooperation projects; NGOs; scholarship; international organizations;

Nový zákon o veřejných zakázkách ruší výjimku z uplatňování pravidel pro veřejné zakázky pro projekty rozvojové spolupráce. Systém rozvojové spolupráce je nutné transformovat tak, aby byl s novým právním prostředím kompatibilní. Zvažovat přitom lze následující alternativy: • Formální zavedení výběrových řízení, v nichž projekt formuluje subjekt, který se následně zúčastní výběrového řízení. • Předání odpovědnosti za nakládání s prostředky na partnerské země. • Vázané granty nebo měkké půjčky partnerské vládě. • Využívání expertů se zaměstnaneckým poměrem vůči státu nebo subjektu s exkluzivitou na implementaci projektů rozvojové spolupráce. • Spolufinancování s nevládními organizacemi. • Poskytování pomoci ve formě stipendií. • Poskytování pomoci ve formě projektů v hodnotě pod 2 mil. Kč. • Využívání svěřeneckých fondů u mezinárodních organizací. • Formulace projektů pracovníky odpovědných ministerstev, následné vypsání výběrového řízení. • Formulace projektů externími experty kontrahovanými odpovědným ministerstvem, následné výběrové řízení, jehož se subjekt spojený s formulací projektu nebude moci zúčastnit. • Formulace projektů pracovníky zastupitelských úřadů, následné vypsání výběrového řízení. • Formulace projektů externími experty kontrahovanými zastupitelskými úřady, následné výběrové řízení, jehož se subjekt spojený s formulací projektu nebude moci zúčastnit. Doporučit lze zejména varianty počítající s formulací projektů, ať již pracovníky ministerstev, zastupitelských úřadů nebo externími experty, a vypsání standardních výběrových řízení. Další varianty lze doporučit jako doplňkové, respektive vhodné k uplatnění ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě.

More...

National Security Strategy of USA and the Czech Republic

Národní Bezpečnostní Strategie USA a ČR

Author(s): Radek Khol / Language(s): Czech

Keywords: national security strategy; USA; Czech Republic; defense; international terrorism;

Národní bezpečnostní strategie USA (NBS), představená v září 2002, je programovým politickým dokumentem, kterým má každá americká administrativa osvětlit hlavní principy své bezpečnostní politiky Kongresu. Je to dokument zaměřený především na americkou veřejnost, ale slouží zároveň jako deklaratorní dokument i vůči okolnímu světu. NBS 2002 byla předložena se zpožděním a to dokonce až po základním dokumentu obranné politiky Quadrennial Defense Review, který by měl jinak z NBS vycházet. Je však prvním strategickým dokumentem, který definuje bezpečnostní politiku Bushovy administrativy po teroristických útocích z 11.9.2001. NBS v hlavních bodech navazuje na projev prezidenta Bushe ve West Pointu (VI/2002) i na projev o stavu Unie obsahující odkaz na „Osu zla“ (I/2002). Teroristické útoky na Ameriku jsou jasně definujícím referenčním bodem pro novou NBS, která se koncentruje především na boj USA proti mezinárodnímu terorismu, který se může spojit s „darebáckými státy“ (rogue states), potenciálně získat zbraně hromadného ničení (ZHN) a ohrozit tak americké zájmy, teritorium a občany bezprecedentním způsobem.

More...

How to shape Europe: Conventional or Unconventional?

Jak utvářet Evropu: konvenčně nebo konventně?

Author(s): Lucie Königová,Petr Kratochvíl / Language(s): Czech

Keywords: European Union; Convention; IGC; socialization; rational bargaining; deliberation; intergovernmental institutionalism; constructivism;

This Paper presents a critical analysis of the Convention method, which was used to draft the founding treaties underpinning European integration. The authors examine the nature, advantages, and disadvantages of the Convention method, comparing it with the traditional Intergovernmental Conference (IGC) method. After identifying the general features of the Convention and the IGC, we compare the behaviour of four small EU Member States (Belgium, Ireland, the Czech Republic, and Estonia) at the Convention on the Future of the European Union. Following this, we focus on the elements of socialization and rational bargaining manifest in the four countries’ behaviour. Finally, we show how aspects of intergovernmental diplomacy and parliamentary procedures are mixed in the Convention model, and how certain aspects of deliberative democracy mingle with rational choice bargaining.

More...

Difficult Fighting of International Organized Crime in the Czech Republic

Obtížný Boj s Mezinárodní Organizovanou Kriminalitou v ČR

Author(s): Miroslav Nožina / Language(s): Czech

Keywords: organized crime; corruption; Czech Republic; security policy; crime industry;

Entry into the democratic world has also been a step in the world of international crime, which today operates in global dimensions. The local underworld in the Czech Republic is confronted with criminal groups from the territory of the former Soviet Union, the Balkans, Italy and Western Europe, Asia, Latin America, the Middle East, Sub-Saharan Africa and together with them creates a new, much more developed "crime industry". Organized crime tends to "buy" top politicians, civil servants, police officers, and thus ensure inviolability, create parallel criminal economies, expand abroad. Czech security policy is often unable to respond effectively to this changed situation.

More...

How to maintain a united Europe, if they do not approve unanimously of the Constitutional Treaty: the benefits and risks of different scenarios

Jak zachovat jednotnou Evropu, když neschválí jednotně ústavní smlouvu: výhody a rizika různých scénářů

Author(s): Jan Karlas / Language(s): Czech

Keywords: European Constitutional Treaty; European public; European integration; EU ratification; Member States;

Dne 5. dubna 2005 proběhla v Praze mezinárodní konference nazvaná “Role Evropské ústavní smlouvy a důsledky ratifikačního procesu”. Jejím cílem bylo diskutovat různé scénáře ratifikačního procesu Evropské ústavní smlouvy (dále ústavní smlouva) a jejich možné důsledky pro další vývoj Evropské unie (dále EU). V návaznosti na tuto konferenci a myšlenky, které na ní zazněly, zde předkládáme vymezení scénářů, ke kterým by proces ratifikace ústavní smlouvy mohl vést. Zaměřujeme se přitom na scénáře případného neschválení ústavní smlouvy v některém členském státu nebo v některých členských státech EU (dále členský stát), neboť toto téma bylo středem pozornosti i na uvedené konferenci. Toto zaměření není dáno postojem k obsahu ústavní smlouvy, nýbrž snahou zamyslet se nad tím, jaké následky by nepřijetí mohlo mít pro další vývoj evropské integrace.

More...

Czech Foreign Policy 1993-2005 - from "Return to Europe" to Europeanization

Česká zahraniční politika 1993–2005 — od „Návratu do Evropy“ k evropeizaci

Author(s): Vladimír Handl,Otto Pick / Language(s): Czech

Keywords: Czech Republic; foreign policy; EU accession; 1993-2005; Ministry of Foreign Affairs; Europeanization;

Směřování České republiky v 90. letech bylo ne zcela přesně charakterizováno jako „návrat do Evropy”. V oblasti zahraniční politiky šlo především o realizaci strategické agendy, která měla zemi zajistit odpovídající místo v mezinárodních vztazích po konci studené války. Vstup do EU naplňování této agendy završil, a je tedy na místě zamyslet se nad celkovými výsledky české zahraniční politiky v období transformace. Je to rovněž příležitost pro diskusi o zaměření politiky České republiky jako členské země Evropské unie.

More...

The Czech Republic and Russia: How Long After EU Enlargement?

Česká Republika a Rusko: Jak dál po rozšíření EU?

Author(s): Petr Kratochvíl / Language(s): Czech

Keywords: Czech Republic; Russia; EU; EU accession; foreign policy; politics;

Rok 2004 byl pro Českou republiku (ČR) v mnoha ohledech přelomový, přičemž zásadní změnou byl český vstup do Evropské unie. Ve zcela odlišném prostředí EU si Česká republika postupně stanovuje priority, na něž se zaměří její zahraniční politika. Často zmiňovanou prioritou je přitom Ruská federace. Avšak přestože se přednostní orientace české zahraniční politiky na Rusko opakovaně objevovala v projevech nejvyšších českých představitelů, praktická náplň naší politiky vůči Rusku se vytváří jenom velmi pomalu. To souvisí jednak s rychle se měnící situací v Rusku a jednak s konfrontací české zahraniční politiky s postojem evropských institucí i jednotlivých členských států. ČR si ale váhání nemůže dovolit: Nové členské země jako například Polsko nebo Litva se v unijní politice vůči Rusku angažovaly od okamžiku vstupu do EU a jsou dnes všeobecně vnímány jako spolutvůrci postojů EU vůči Rusku i celému Společenství nezávislých států. V případě ČR tomu tak přes snahu českého ministerstva zahraničí dosud není a naši zemi nevnímá jako významného aktéra ani ruská diplomacie. Aktivizace české zahraniční politiky vůči Rusku by zároveň byla vhodným gestem v souvislosti s možnou návštěvou prezidenta Putina v ČR. ČR však může ze své dosavadní malé vyprofilovanosti ve vztahu k Rusku paradoxně i získat. Vztahy Ruska s Evropskou unií jsou napjaté a nové členské země většinou zvolili také poměrně ostrý tón. Zároveň se v posledních měsících zvyšuje asertivita Putinovy administrativy, a to jak v Rusku samotném, tak i ve vztahu k zahraničí. Naše země, která je v tomto sporu vnímána jako víceméně neutrální aktér, proto může sehrát významnou prostředkující roli. Tento text má čtyři základní části: Přehled institucionálních a smluvních vazeb mezi EU a Ruskem, stručný seznam základních problémů, doporučení pro EU jako celek a specifická doporučení pro ČR.

More...

Dilemmas of Development Policy

Dilemata rozvojové politiky

Author(s): Ondřej Horký / Language(s): Czech

Keywords: foreign policy; developmental policy; foreign development cooperation; Czech Republic; EU;

Dne 8. listopadu 2005 se konala v Praze konference „Mezi pragmatismem a ideály. Jakou úlohu mají normy při formulaci zahraniční politiky?“. Její třetí a poslední blok „Dilemata rozvojové politiky“ byl věnován zkušenostem tří velkých dárců: Německu, Kanadě a Evropské unii. Panelu, kterému předsedal náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Tomáš Pojar, se zúčastnili Günther Mainhold ze Stiftung Wissenschaft und Politik v Berlině, Yiaqadeesen Samy z Norman Paterson School of International Affairs v Ottawě a Geert Laporte z European Centre for Development Policy Management v Maastrichtu. Příspěvky diskutoval Petr Halaxa, bývalý vedoucí Rozvojového střediska Ústavu mezinárodních vztahů. Na základě rozporů či problémů, se kterými se jednotliví poskytovatelé rozvojové pomoci setkávají, zde formulujeme obecná dilemata rozvojové politiky. Ve srovnání se současnou vládní politikou zahraniční rozvojové spolupráce vyvodíme doporučení pro „znovuvynořujícího se dárce“, kterým je Česká republika.*

More...

European integration and democracy: consensus on a democratic deficit and disputes about its inevitability

Evropská integrace a demokracie: shoda o demokratickém deficitu a spory o jeho nevyhnutelnosti

Author(s): Jan Karlas / Language(s): Czech

Keywords: politics; EU integration; EU democracy; EU political system; public scrutiny;

Dne 3. listopadu 2005 se v Brně uskutečnila poslední konference cyklu „Evropská integrace a evropská veřejnost“ nazvaná „Evropská integrace a demokracie – rozhodovací proces a veřejná kontrola“. Společným rysem všech pohledů, které se na konferenci objevily, byla shoda o tom, že politický systém Evropské unie (EU) se z hlediska demokracie vyznačuje určitými nedostatky. Konference tak potvrdila názor převládající v probíhajících diskusích o stavu demokracie v EU, podle kterého se EU vyznačuje tzv. demokratickým deficitem. Protože různí kritikové demokratického deficitu EU často kladou důraz na odlišné roviny politického systému EU, snažíme se v tomto shrnutí o syntetický přístup, který věnuje pozornost všem zdůrazňovaným rovinám politického systému EU a tedy všem hlavním prvkům demokratického deficitu EU.

More...

Can the big countries allow themselves to be kind?

Mohou si velké země dovolit být vlídné?

Author(s): Lucie Königová / Language(s): Czech

Keywords: politics; foreign policy; USA; Great Britain; France; Germany; Czech Republic;

Dne 8. listopadu 2005 se konala v Praze konference „Mezi pragmatismem a ideály. Jakou úlohu mají normy při formulaci zahraniční politiky?“. Její druhý blok „Mohou si velké země dovolit být vlídné?“ se zabýval otázkou norem v zahraniční politice současných a bývalých velmocí – USA, Velké Británie, Francie a Německa. V panelu, jemuž předsedal Jiří Schneider (Program of Atlantic Security Studies, Praha), na toto téma hovořili Frédéric Charillon, ředitel pařížského Centre d'etudes en Sciences Sociales de la Défense, Ward J. Thomas z College of the Holy Cross v massachusettském Worcesteru, dále Günter Hellmann z Johann Wolfgang Goethe Universität ve Frankfurtu nad Mohanem a konečně Christopher Coker z London School of Economics. Příspěvky těchto čtyř expertů diskutoval Pavel Barša, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. V pronesených příspěvcích a následné diskusi se výrazně profilovala čtyři hlavní témata spojená s otázkou norem v zahraniční politice velkých zemí. Tento policy paper se soustředí nejen na ně, nýbrž i na doporučení pro Českou republiku. Ta je sice, na rozdíl od výše zmíněných, malým státem, nicméně zahraniční politika současných i bývalých velmocí má na ni bezprostřední dopad. Je tedy žádoucí, aby ČR hledala optimální strategii spojenectví s těmito zeměmi.

More...

The Czech Republic as an immigrant country

Česká republika jako přistěhovalecká země

Author(s): Pavel Barša,Andrea Baršová / Language(s): Czech

Keywords: politics; Czech Republic; migration; policy paper; Czech immigration policy;

Po roce 1989 prošla česká společnost řadou zásadních změn - jednou z nich je proměna ze země nulové imigrace v přistěhovaleckou zemi de facto. Český stát reagoval na novou situaci budováním mechanismů imigrační kontroly a dalšími opatřeními. Doposud ale nepřijal ucelenou přistěhovaleckou strategii, a dokonce ani nezodpověděl otázku, zda je taková strategie potřebná. Tento policy paper zodpovídá tuto otázku kladně. Formuluje tři alternativní strategie, obhajuje jednu z nich a uvádí praktické důsledky, které by její přijetí mělo pro českou přistěhovaleckou politiku.

More...

What to do with the European Constitutional Treaty?

Co dělat s Evropskou ústavní smlouvou?

Author(s): Petr Drulák,Jan Karlas / Language(s): Czech

Keywords: European Constitutional Treaty; Czech Republic; institutional reform; France; Netherlands;

Když občané Francie a Nizozemska odmítli Evropskou ústavní smlouvy, nejvyšší představitele států EU vyzvali k reflexi, která by měla přinést návrhy týkající se dalšího osudu tohoto dokumentu. Čeští politici tuto výzvu pochopili tak, že ústavní smlouva mizí z politické agendy a že se jí proto už nemusí zabývat. Opak je pravdou. ČR musí záhy k této otázce zaujmout jasnou pozici. Dlouhodobě platí, že řada členských států EU má zájem na institucionální reformě. Ač ústavní smlouva je v současné podobě mrtvá, její text představuje východisko pro další diskuse o institucionální reformě. Bezprostřední impuls této diskusi dávají začínající německé předsednictví EU a nadcházející prezidentské volby ve Francii.

More...

France and the Treaty on European Constitution

Francie a smlouva o Evropské ústavě

Author(s): Jan Eichler / Language(s): Czech

Keywords: European integration; social policy; energy security; environmental protection; migration;

I po neúspěchu referenda v roce 2005 je Francie nadále jednoznačným stoupencem a jednou z hlavních hnacích sil procesu evropské integrace. Zesílila důraz na sociální dimenzi evropského modelu a na naplňování cílů Lisabonské strategie. Všichni tři hlavní kandidáti prezidentských voleb se shodují, že je nutné napsat nový text ústavní smlouvy, který by měl zdůraznit význam sociální politiky, energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí a společného přístupu k přistěhovalectví. Podporují další rozvoj zesílené a strukturované spolupráce a vytvoření funkcí prezidenta EU a ministra zahraničních věcí EU. Dva uchazeči se vyjadřují ve prospěch nového referenda, třetí (a doposud nejlépe připravený z nich) to odmítá a navrhuje „zjednodušenou smlouvu“, ke které by se nejprve vyjádřila mezivládní konference a potom francouzský parlament. A právě ten se z pohledu dalšího pokroku evropské integrace jeví jako nejlépe připravený a nejméně problémový. Ať vyhraje kdokoli, k textu z roku 2005 se vracet nebude. V určité parafrázi se znovu uplatní stará francouzská zásada: text smlouvy je mrtev, ať žije nový text.

More...

Czech Republic - The future of the European Union: What to do with the European Constitutional Treaty?

Česká Republika - A budoucnost Evropské Unie: Co s Evropskou ústavní smlouvou?

Author(s): Petr Drulák,Jan Karlas,Vít Beneš / Language(s): Czech

Keywords: politics; EU; Czech Republic; Constitutional Treaty; internal market; economic policy; Union's external action;

Pozice české vlády k základním otázkám budoucího uspořádání EU nabývá v posledním období konkrétnější obrysy. Vláda přijala převažující evropskou představu, že východiskem dalších jednání o uspořádání EU by měl být stávající návrh Evropské ústavní smlouvy (dále jen ústavní smlouva). Současně však zdůraznila, že nová smlouva by měla být přehlednější a jednodušší. Co bychom z tohoto dokumentu měli zachovat, co změnit a čeho se úplně vzdát? Na tuto otázku se snažila odpovědět expertní skupina,1) která se od ledna do března tohoto roku scházela v Ústavu mezinárodních vztahů. Tato diskusní setkání byla iniciována náměstkem místopředsedy vlády pro evropskou integraci Jiřím Šedivým s cílem vyhodnotit z hlediska českých představ o EU nejdůležitější změny, které oproti stávajícímu stavu přináší ústavní smlouva. Tradiční českou rozpolcenost v otázkách evropské integrace se skupina snažila překonat trojím způsobem.

More...

Afghan Challenge

Afghánská výzva

Author(s): Jan Eichler / Language(s): Czech

Keywords: NATO; Afghanistan; peace; non-military assistance; Islamic world;

Vrcholná schůzka NATO, kterou v listopadu roku 2006 hostila Riga, zdůraznila, že „podstatnou prioritou“ Aliance pro nejbližší léta je přispět k míru a stabilitě v Afghánistánu a vytvořit tam stabilní, demokratickou a prosperující zemi zbavenou drog, terorismu a strachu. Proto se předpokládá výrazné navýšení nevojenské pomoci Afghánistánu a nedílně s tím se klade velký důraz na zkvalitnění činnosti spojeneckých vojáků, kteří v Afghánistánu působí v rámci ISAF pod mandátem RB OSN. Mise ISAF ale bude velmi náročná a často i nebezpečná pro všechny nasazené, pro vojáky, pro civilní odborníky a nakonec i pro nejvyšší činitele NATO. Všichni účastníci budou muset v prvé řadě překonávat řadu velice nepříznivých skutečností, jimiž jsou zejména odlehlost Afghánistánu, mimořádně náročné přírodní podmínky, velmi specifická mentalita tamního obyvatelstva a v neposlední řadě i agresivní a nanejvýš záludné postupy protikoaličních bojovníků. Teprve po jejich zvládnutí bude možné naplňovat pozitivní úkoly mise, které jsou zaměřeny na obnovu a rozvoj a jejichž naplnění by mělo obrovský význam nejen pro Afghánistán, ale i pro celý islámský svět.

More...

Contrasting Approaches to the Crisis: New Threats and Opportunities within and beyond the EU

Contrasting Approaches to the Crisis: New Threats and Opportunities within and beyond the EU

Author(s): Ondřej Horký / Language(s): English

Keywords: EU; global financial and economic crisis; market; democratic administration; international monetary system;

In early July, the second conference of the Czech-French Europe Dialogue series took place in Prague. Six Czech and French economists and political scientists met to discuss the impacts of and the responses to the ongoing global financial and economic crisis. The participants highlighted the following points: • Despite the global effects of the crisis, governments’ responses originated at the national level and did not lead to institutional changes at the international level. While the financial sector requires selective regulation, there is not enough will to strengthen the governance of the global economy. • The crisis has affected EU member states in different ways. Moreover, its perception and the measures undertaken vary among nations according to their historical experience. The neoliberal vogue in the mainstream discourse has ended and the continental economic models were rehabilitated. The crisis gives us an opportunity to find a European consensus on the balance between the importance of market incentives and institutional regulation. • National measures to mitigate the adverse social impacts of the crisis have suspended the Stability and Growth Pact and substantially increased the current public debt. Its repayment may take as long as two decades and it presents a major challenge for the social and intergenerational solidarity in the EU. • The declining dominance of the United States in the global economy and the new democratic administration present an opportunity to foster transatlantic relations. The EU should unite its voice to promoting necessary reforms of the international monetary system and finding new ways of financing the economic growth in order to overcome the growing imbalance between developed and emerging markets.

More...

German policy towards Russia - the importance of the European Union context

Německá politika vůči Rusku – význam kontextu Evropské unie

Author(s): Vladimír Handl,Tomáš Ehler / Language(s): Czech

Keywords: German; Russia; EU; strategic partnership; international security; civil power; soft power;

Německo-ruské vztahy se nacházejí v jakési post-bismarckovské éře a SRN vnímá Moskvu jako zcela nezbytného partnera. Na rozdíl od konce 19. století se ovšem Berlín snaží zprostředkovat funkční provázání Ruska nejen s Německem, ale i s NATO/EU. Koncepce „strategického partnerství“ s Ruskem představuje ambiciózní etiketu pro spolupráci, jež má i evropský rozměr. Lze jej chápat jako snahu budovat prakticky orientované bezpečnostní partnerství (řešení problémů mezinárodní bezpečnostní agendy), energetické partnerství (spolehlivost/perspektivnost dodávek energetických surovin) a export německých/evropských norem a technologií v rámci tzv. modernizačního partnerství. Ve všech těchto oblastech Německo vystupuje jednak primárně jako civilní mocnost (důraz na prevenci, politické, právní a ekonomické instrumenty) a jednak jako soft power (uplatnění hospodářské, politické a kulturní přitažlivosti Německa a jeho modelu).

More...